Drobečková navigace

Úvod > Tipy na výlet > Rozhledny

Rozhledny

Od prvopočátků lidstva člověk záviděl ptákům. Jejich pohled na svět i možnost rozhledu daleko do kraje. Snad právě proto naši předkové vyhledávali místa s dalekým výhledem. Dobrá pozorovatelna měla v historii pochopitelně velký význam. Pravěký člověk odsud mohl sledovat tah zvěře, což mu pomáhalo při zajištění potravy a přežití. Výhled umožňoval i včasné varování kmene před blížícím se nepřítelem. Čím více se v putování časem přiblížíme ke středověku, tím více vynikne obranná funkce všelijakých pozorovatelen. Ať již to jsou skalnaté vyvýšeniny, jako součást některých hradů či opevněných hradišť, nebo věže vybudované z kamene, tvořící buď poslední opěrný bod hradu nebo důležitou součást městského opevnění. V neposlední řadě, s rozvojem středověkých měst, přistupuje další důležitý faktor, včasné zpozorování ohně ve městě. Požár dřevěného domu, či celé ulice, doslova smrtící nepřítel řady středověkých měst, vyžaduje stálou službu na místě s dokonalým přehledem.

 

Tak jak se postupně rozvíjí civilizace a zkvalitňuje stavební technologie, ustupuje do pozadí strážní význam věží. S rozvojem turistiky, zhruba od druhé poloviny 19. století, získávají tato místa čím dál tím více poetičtější funkci. Právě tyto věže dodnes tvoří pozoruhodnou síť „rozhleden“ s dokonalou vyhlídkou na jednotlivá města i jejich okolí, včetně dalekých výhledů na obzor.

Zvětšený počet turistů tehdy zvýraznil zájem o místa s dalekým rozhledem. Holé vrcholy hor, či osamělá skaliska přímo lákala ke zřízení vyhlídek a tam, kde výhledu bránily vzrostlé stromy, začaly turistické spolky, ba někdy i samotné obce stavět rozhledny.

Rozšiřování sítě rozhleden ukončila druhá světová válka. Obrovský rozvoj letectví umožnil lidstvu zcela jiný pohled na svět. O rozhledny již nebyl zájem. Až konec 20. století přináší prudkou změnu. Nezadržitelný, ba někdy až šílený rozvoj techniky vrátil člověka k přírodě. Stále více a více lidí prochází, či projíždí na kole naší krajinou a těší se nádhernými výhledy a obrazy, které nabízí sama příroda. Vždyť i pohled z letadla je poněkud odcizený. Je dozajista krásný, ale chybí ten přímý kontakt se stromy, skalami, přírodou, prostě celým krajem, který vás obklopuje.

Zveme vás na procházku za rozhlednami a vyhlídkami Orlických hor, Kladska, Králicka a jejich nejbližšího okolí. Určitě nestačíme obejít všechny, ale snad vás k návštěvě některé z nich naláká naše, byť neúplná, nabídka pomyslného turistického okruhu.

Začneme v centru našeho regionu, rozhlednou, která výrazně vévodí údolí řeky Orlice. První rozhledna na Andrlově Chlumu (559 m n. m.) nad Ústím nad Orlicí byla postavena a otevřena v létě 1905. Jednalo se o 30 metrů vysokou dřevěnou věž se zastřešenou vyhlídkou. Rozhledna 17. dubna 1918 však z neznámých důvodů shořela. Díky KČST vzniklo několik plánů chaty s rozhlednou, ale nakonec byla postavena jen chata, a to roku 1940. Provizorně byl umožněn výstup na dřevěnou zeměměřičskou věž. Ta vydržela do roku 1960. V roce 1994 vzniklo Sdružení Andrlův Chlum, které vytvořilo projekt 50 m vysoké víceúčelové telekomunikační věže s vyhlídkovou plošinou 35 m nad zemí. Slavnostní otevření již třetí rozhledny se konalo 19. května 1996. Přístup k věži je dobře značen jak na silnici z Ústí, tak zelenou turistickou značkou. Vyhlídková plošina s fantastickým rozhledem je po zdolání 183 schodů přístupná celoročně.

Silnice z Ústí nad Orlicí přes Hejnici do Žamberka nás přivede přímo k dřevěné Tyršově rozhledně (Rozálce), stojící při západním okraji Žamberka v nadmořské výšce 470 m. Je velice podobná rozhledně Hýlačka nedaleko Tábora. Na stavbu byly totiž použity stejné plány prof. Theodora Petříka. Po jeho souhlasu byla postavena 20 m vysoká rozhledna ve tvaru husitské hlásky a otevřena 28.října 1932. Protože v jejím sousedství stojí kaple sv. Rozálie, ujal se mezi lidmi i název Rozálka. Přístup je sezónní: květen - říjen

Ze Žamberka je to již jen „skok“ na Suchý vrch (995 m n. m.), nejvyšší kótu v samostatné části Orlických hor, která je oddělena od vlastního hřebene údolím Tiché Orlice. Na vrcholu býval hotel, původně útulna KČST, zpřístupněna v roce 1925. Nová chata byla v provozu od roku 1928, známá jako Kramářova turistická chata. Rozhledna vedle chaty, z níž je rozhled na Orlické a Bystřické hory, Kralický Sněžník, kotlinu u Králík, Hrubý Jeseník, Žamberecko aj., byla postavena jako vodárenská věž v letech 1931 - 32. Rozhledna byla v šedesátých letech osazena televizními anténami a současně byla zasklena horní terasa. V osmdesátých letech zmizela celá vrchní část věže pod kovovou kuželovitou nástavbou a pro vyhlídku zbyl už jen spodní prosklený ochoz. Chata byla z důvodu nepodařené privatizace v 90. letech 20. století dlouhou dobu uzavřená (a zcela bez vnitřního zařízení), pouze rozhledna byla v sezóně přístupná. V noci 16.7. 2003 vypukl v opuštěné chatě požár. Rozhledna je naštěstí přístupná, od června do srpna denně, po zbytek roku o víkendech a svátcích.

Putování za rozhlednami nás povede dále do okolí Litomyšle, České Třebové a Lanškrouna. Přírodní rezervace Maštale, jihozápadně od Litomyšle, která zahrnuje celou oblast Budislavských skal, včetně známých Toulovcových Maštalí, nabízí hned tři rozhledny.

Na Jarošovském vrchu (539 m n. m.) stojí od roku 2002 dřevěná patnáctimetrová Toulovcova rozhledna, přístupná po červené značce z Jarošova.

Nedaleko Pasek nad Prosečí, na modře značené cyklostezce, byla v roce 2004 vystavěna rozhledna Terezka, vysoká 25 m. Kromě vyhlídkové plošiny má čtyři mezipatra, umožňující i méně zdatným turistům pěkné výhledy do okolní krajiny.

Z Hluboké vede červená a zelená cyklostezka k nejmladší rozhledně, zvané Borůvka. Její jméno je odvozeno od názvu místa nad rozhlednou, kde se říká Na Borůvčí nebo Borek. Svojí ojedinělou a netradiční konstrukcí patří bezesporu k nejzajímavějším a nejkrásnějším stavbám toho druhu nejen v mikroregionu Toulovcovy maštale, ale i v celém okolí. Její výška 18,5 m (plošina v 15 m) umožňuje dobrý rozhled. Všechny rozhledny mají omezené otvírací doby a jsou přístupné po zaplacení vstupného.

Na 601 metrů vysokém Kozlovském kopci u České Třebové stála od roku 1936 turistická chata a rozhledna, vlastně dřevěná triangulační věž, postavená roku 1929 pro vyměřovací práce. Po jejich skončení ji převzali turisté a užívali až do roku 1939, kdy ji zničil blesk.Když v roce 2000 projevil jeden z mobilních operátorů zájem o stavbu železného stožáru pro své antény, dalo město Česká Třebová podmínku, že musí na věži zpřístupnit vyhlídku. Dne 19. května 2001 byla 55 metrů vysoká rozhledna (plošina ve výšce 32,8 m) zpřístupněna veřejnosti.

K rozhledně je přístup po asi 3 kilometry dlouhé silnici, zvané Alej Maxe Švabinského. U Chaty Maxe Švabinského lze zanechat dopravní prostředek a přibližně asi 100 metrů dojít pěšky k rozhledně. Rozhledna je otevřena od května do září o víkendech a svátcích.

Předchůdkyní dnešní rozhledny na Lázku (714 m n. m.) byla jednoduchá dřevěná věž, která byla postavena před 1. světovou válkou. V roce 1918 však byla zničena. Dnešní, dvacetimetrová opláštěná dřevěná věž pochází z roku 1933. Je součástí Reichlovy chaty (ta dostala jméno po hlavním iniciátorovi stavby). Na plošinu ve výšce 17 m se vystoupí po 87 schodech. Název Lázek byl odvozen od polí – lazů, které vznikly vypalováním lesů. Rozhledna se nachází nad obcí Cotkytle, 7 km východně od Lanškrouna. Až na vrchol vede asfaltová cesta. K rozhledně lze dojet po silnici číslo 368 ze Štítů do Cotkytlů. Dva kilometry za vsí odbočuje doprava úzká asfaltová silnice, která po půl kilometru jízdy dovede návštěvníka na vrchol. Pro pěší vede z obce Cotkytle zelená turistická značka, ze Strážné červená. Rozhledna je otevřena sezónně, bývá otevřená, ale jsou neshody s majitelem pozemku.

Králicko a Šumpersko

Dominantou celého kraje je masiv Králického Sněžníku, členitá hornatina na styku Čech, Moravy a Kladska, při hranici s Polskem, součást Jesenické oblasti a třetí nejvyšší pohoří v ČR.Celkem je tu 12 tisícovek, z nichž nejvyšší je Králický Sněžník (1 424 m n. m.). Tato výrazná hornatina leží svou větší částí v Polsku (zde se nazývá Masyw Śnieżnika), kde je také národní park. Celé pohoří má dominantní masív (shodného názvu Králický Sněžník), z kterého vybíhá 5 hřbetů (rozsoch). Jihozápadní rozsocha vede po hranici s Polskem a spolu s jižní (zpočátku jihovýchodní) tvoří jakousi „podkovu“, proříznutou velmi hlubokým údolím Moravy. Hornatina má značný význam jako evropské rozvodí – česká strana je odvodňována do Dunaje a z malé části i do Labe, polské toky směřují do Odry.

Vrchol Králického Sněžníku ve výšce 1 424 m n. m. s rozsáhlým vrcholovým platem byl pro stavbu rozhledny přímo předurčen. V minulosti stály v těsném sousedství vrcholu dvě chaty. Na polské straně (tehdy německé) to byla Vilémova chata s rozhlednou (1895 – 1973), na české straně Liechtensteinova chata, později nazvána „U pramene Moravy“ (1912 – 1971). Dnes jen plastika slůněte připomíná místo, kde stávala česká chata. Přestože vrchol zůstal bez chaty i bez rozhledny, nabízí krásné výhledy. Přístup na vrchol je z české i polské strany dobře vyznačen turistickými značkami.

Z Polska je součástí masivu i Černá hora (Czarna Góra), vysoká 1205 m n. m., známá jako středisko zimních sportů se čtyřmi kilometry upravovaných sjezdových tratí. Na vrchol je nejjednodušší cesta sedačkovou lanovkou (délka 1367 m) ze střediska Sienna nedaleko Stronia Śląskiego. Pěší turisty sem přivede zelená značka z Medzigórza do Stronia Śląskiego nebo červená hlavní sudetská stezka (Glówny Szlak Sudecki) z Hali pod Śnieżnikiem do Lądku- Zdróju. Na vrcholu stojí dvanáctimetrová dřevěná rozhledna. Z její plošiny je výhled na Bystřické hory, hřeben Orlických hor, Králický Sněžník i Jeseníky.

Ale ještě než se pustíme na toulky po polských rozhlednách, vraťme se na skok do Čech

 

Při příjezdu do Králík jistě zaujme návštěvníka i druhá dominanta – Hora Matky Boží s klášterem. Asi 1,5 km východně od Králík byla na vrcholu Lysé hory (původní název) (770 m n. m.) vybudována v letech 1696 – 1700 barokní trojlodní bazilika. Na počátku 18. století pak byly přistavěny ambity a další objekty kláštera. Už při výstupu alejí ke klášteru se postupně otevírají další a další výhledy nejen na město, ale i na Králický Sněžník, Králickou Brázdu i na Suchý vrch.

Ještě lepší výhled umožňuje jednoduchá 34 m vysoká telekomunikační věž na holém vrcholu Val (789 m n. m.), asi 1 km od kláštera po žluté turistické značce. Z její vyhlídkové plošiny ve výšce 22 m je dokonalý kruhový rozhled na Králický Sněžník, Jeseníky a Orlické hory s výrazným Suchým vrchem. Věž je volně přístupná.

Nedaleká Křížová hora (734 m n. m.) nad obcí Červená Voda byla v historii velice významným poutním místem. Na vrcholu stál dřevěný kostel a vedla na něj křížová cesta. V době největší slávy hory se na jejím vrcholu scházely na poutních cestách řádově tisícovky lidí. Bohužel v šedesátých letech kostelík padl za oběť nezájmu tehdejšího obyvatelstva a byl devastován vandaly stejně jako soustava pískovcových křížů podél cest k vrcholu. V červnu 2007 byla na Křížové hoře otevřena nová rozhledna, pod rozhlednou byl z kamenné dlažby vyobrazen základ tehdejšího kostela, pro záměry církve byl postaven kamenný oltář. Nová rozhledna je vskutku zdařilá. Štíhlá elegantní stavba věže působí velice dobrým dojmem. Nabízí krásný výhled a je lehce dostupná. Z Červené vody po žluté cca 5 km.

A teď přes hranice za dalšími polskými rozhlednami.

 

Orlické hory a Bystřické hory (Góry Orlickie i Bystrzyckie)


Největší přírodní raritou a chráněnou přírodní rezervací nedaleko našich hranic jsou rašeliniště u Zieleńce (Torfowisko pod Zieleńcem), kde můžeme obdivovat unikátní floru. Přetrvala zde z doby ledové. Celou oblastí vede naučná stezka, ale pro lepší zhlédnutí celého prostoru byla v rezervaci Topieliska, ve výšce 755 m n. m. vybudována dřevěná vyhlídková věž. Rezervace je snadno přístupná z parkoviště při silnici ze Zieleńca do Dusznik Zdroju (autobusová zastávka). Odtud pak pěšky po zelené značce.

Nejvyšší vrchol Bystřických hor Jagodna (977 m n. m.) se díky své výšce stal přirozenou vyhlídkou s dokonalým výhledem na českou i polskou část Euroregionu. Nejkratší přístup je přes hraniční přechod Orlické Záhoří – Mostowice, po horské silničce do průsmyku Spalony a od chaty „Jagodna” po modré značce cca 5,5 km.

Na jih od Kłodzka při silnici do Bystřice (Bystrzycy), nedaleko obce Żelazno, je na vrcholku kopce Wapniarka (518 m n. m.) dřevěná vyhlídková věž.


Stolové hory (Góry Stołowe)

 

Takřka při česko-polské hranici se rozkládá jedna ze Stolových hor, a to právě ta nejvyšší. Szceliniec Wielki (Velká Hejšovina) (919 m n. m.) je jedním z nejatraktivnějších míst hor. Tvoří jej plošina o rozměrech 600 x 300 m s krásným skalním městem, téměř ze všech stran ohraničena skalními stěnami vysokými 60 m. Nejkrásnější vyhlídky jsou z teras u chaty nebo z teras na jihovýchodě. Na vrchol vede stezka s 665 schody, kterou vybudoval hostinský z Karlova F. Pabel spolu s majorem B. von Rauchem. Právě F. Pabel vytvořil prohlídkovou trasu a nazval většinu skal. Za vstup na Hejšovinu se platí a pohyb je povolen pouze po vyznačených stezkách, protože celý vrchol je přírodní rezervací. Malý Szceliniec (895 m n. m.) je z důvodu ochrany přírody pro turisty nepřístupný.

Nedaleko Karlova (Karłowa), na cestě mezi Hejšovinou a Bludnými Skalami (Szczelińcem a Błędnymi Skałami) se nachází skupina skal zvaná Narožnik (Narożnik). Z vyhlídky v nadmořské výšce 851 m jsou, tak jak říkají polští sousedé, spanilé vyhlídky na Orlické hory a Levinskou vrchovinu. Nejlepší přístup je z průsmyku Lisiej, kde lze na parkovišti nechat auto a po modré turistické značce dojít cca 300 m.


Bludné skály (Błędne Skały)

 

jsou bezesporu největší přírodní atrakcí oblasti. Bludné skály jsou tvořeny labyrintem rozsedlin mezi mohutnými skalními bloky, jimiž vede prohlídková trasa. Z vyhlídky v nadmořské výšce 852 m je vidět především do Čech. Na Broumovské stěny a Krkonoše. Přímo v areálu Bludných skal je parkoviště ( ale pozor, jezdí se kyvadlově, směr se mění po jedné hodině).


Kladská kotlina (Kotlina Kłodzka)


Město Kladsko (Kłodzko) samo o sobě zaujme svou architekturou, která byla podřízena vojenskému charakteru města. Největším místním unikátem je bezesporu pevnost Kladsko (Twierdza Kłodzka), obří – bezmála dvacetihektarový a v Polsku nejcennější – obranný systém ze 17. až 18. století. Z vyhlídky na valech pevnosti se před návštěvníkem otevře pohled na město a na Bystřické i Rychlebské hory.

S podobnou pevnostní stavbou se můžeme seznámit také v nedaleké Stříbrné Hoře (Srebrna Góra). Komplex byl vybudován v letech 1765-77 a bez větších změn se dochoval do dnešních dnů. Z pevnostních valů je krásně vidět na Soví hory, při dobré viditelnosti lze zahlédnout i Wroclav. Oběma stavbám se podrobněji věnujeme v části věnované opevnění.

Nedaleko Nowe Rudy, na vrcholu kopce vysokého 648 m n. m., který se nazývá Hora Všech svatých (Góra Wszystkich Świętych), byla v roce 1913 postavena cihlová věž, vysoká asi 17 m. Je z ní pěkný výhled všemi směry.

Druhá vyhlídková věž v sousedství Nowe Rudy stojí na Hoře svaté Anny (Górze Świętej Anny) 647 m n. m. Bohužel byla tato krásná stavba z roku 1911 využita pro televizní převaděč a je pro veřejnost nepřístupná. Místní občané tvrdí, že věž čeká na slitování, a proto se snaží o její návracení turistům. V těsné blízkosti rozhledny stojí kostelíček z roku 1644, zasvěcený svaté Anně.


Soví hory (Góry Sowie)


Nejvyšší horou Sovích hor je Velká Sova (Wielka Sowa) (1015 m n. m.). Na jejím vrcholu byla v roce 1906 vybudována 25 m vysoká rozhledna. K rozhledně vede z parkoviště v Sokolím průsmyku (Przelecz Sokola) asi dva a půl kilometru dlouhá červená značka. Z věže je nádherný kruhový výhled od Králického Sněžníku přes Bystřické a Stolové hory až po Krkonoše.

Třetí nejvyšší horou Sovích hor je Kalenica (964 m n. m.) s patnáctimetrovou ocelovou rozhlednou poskytující přibližně stejný výhled jako Velká Sova. Z Jugowského průsmyku (Przelecz Jugowska) mezi obcemi Sokolec a Kamionki vede červená značka jihovýchodně asi 3 km k rozhledně.

Překročme opět státní hranice a vraťme se zpět do Čech.

 

Jako přirozená hradba chránící vnitrozemí se mezi Broumovskem a okolím Police nad Metují vypíná masiv Broumovských stěn. Nenajdeme tu žádné dominantní věže jako v předchozích oblastech, ale řadu roklí, žlebů a míst s báječnou vyhlídkou. Za všechny jmenujme alespoň tři. Hvězda – vyhlídka u kaple Panny Marie Sněžné, Supí koš – vyhlídka nad Kovářovou roklí (jen malá odbočka z cesty A. Jiráska) a Modrý kámen (686 m n. m.) (po červené zn. asi 3,5 km od Hvězdy.) – skalní vyhlídka s výhledem na Broumovsko.

Adršpašsko-teplické skály, Křížový vrch, Jiráskovy Skály, Ostaš a Broumovské stěny

„Velkoměstem“ mezi pískovcovými skalními městy jsou bezesporu Adršpašsko-teplické skály. Bizarní skalní objekty dozajista vyburcují fantazii každého návštěvníka. Jak vyplývá ze samotného názvu místa, je tvořeno dvěma skalními oblastmi. Severní část, Adršpašské skály, je táhlou Vlčí roklí oddělena od jižních Teplických skal. Celé území nabízí řadu nádherných vyhlídkových ploch, zvláště pak, je-li návštěvník horolezec. Ale ani běžný turista není ochuzen. Dokonce se zde nabízí několik líbivých vyhlídkových míst.

Starozámecký vrch – zřícenina hradu Adršpach. Najdeme jej jihozápadně od Dolního Adršpachu, od vstupu do skal po červené, později po žluté značce (celkem asi 2 km). Hrad byl založen ve 13. století. Dochovaly se zbytky sklepů ve skále a nepatrné části zdiva. Cestu k hradu lemují impozantní skalní věže oblasti zvané Království.

Skalní hrad Střmen. Nachází se v areálu Teplických skal, asi necelý kilometr od vstupu do skalního města. K jeho pozůstatkům vede strmý výstup po schodech a žebřících. Není známo, kým byl založen, později patřil, stejně jako Adršpach, pánům z Dubé. Oba hrady byly pravděpodobně zbořeny Slezany.

Skály (Jiráskovy Skály). Působivou vyhlídkou jsou Jiráskovy Skály. Zbytky hradní zříceniny nedaleko obce Skály v jižní části skalní oblasti, nazývané také Bischofstein, čili Biskupský kámen. Pravděpodobně byl založen na konci 14. století. Zbytky zdí a kleneb, které tu dnes nacházíme, pocházejí z novější tvrze vybudované kolem roku 1546. Zajímavý výhled nabízí i vrch Čáp (786 m n. m.) na protější straně údolí. (Po zelené značce asi 2 km od obce.)

Jestliže do Adršpašských skal proudí v průběhu sezóny až desetitisíce návštěvníků, protější Křížový vrch stojí stranou jejich zájmu. Tato oblast je navštěvována hlavně horolezci a milovníky klidné přírody. Název dostal vrch podle křížové cesty. Tvoří ji soubor litinových reliéfů a končí na vrcholové plošince, kde je železný kříž. Právě z hrany plošinky se nabízí krásný pohled na scenérii Adršpašských skal a jejich okolí. Výhled uzavírá hřeben Krkonoš s hrotem Sněžky.

Při návštěvě tohoto svérázného koutu naší vlasti nelze opomenout vrch opředený mnoha pověstmi – Ostaš u Police nad Metují. Stolový vrch, zdaleka poznatelný svým typickým tvarem, skrývá dvě skalní bludiště. Modrá turistická značka vytváří okruh Horním Labyrintem od parkoviště až k nejvyššímu bodu (700 m n. m.), tzv. Frýdlantské vyhlídce. Odměnou za námahu při procházení bludištěm Labyrintu je krásný výhled na Broumovské stěny.

 

Aby tato oblast byla kompletní, nelze opomenout rozhlednu, kterou se od roku 2002 může pyšnit nejvyšší vrchol Javořích hor – Ruprechtický Špičák (880 m n. m.), tyčící se nedaleko česko-polských hranic. Po zdolání 100 schodů nabízí telekomunikační věž z výšky 22 metrů výhled na Broumovsko, Krkonoše, Javoří hory, polské Soví hory a směrem jižním na Orlické hory. Na Ruprechtický Špičák vede modrá značka z Meziměstí (9 km) nebo žlutá značka z Ruprechtic (6 km) - obě trasy jsou zakončeny prudkými výstupy. Pro méně zdatné se nabízí možnost dojet autem do horní části obce Ruprechtice, odkud je to na Špičák 3 km. Rozhledna je volně přístupná.

Orlické hory a jejich podhůří


Původně gotický hrad Náchod byl založen v polovině 13. století jako pevnost chránící průsmyk z Čech do Kladska. Do 18. století prošel mnoha stavebními úpravami, především renesančními a barokními. V běhu času se zde vystřídaly mnohé význačné rody, ba i čeští králové. Návštěvníci mohou zhlédnout město Náchod a jeho okolí nejen ze zámecké věže, ale především z vyhlídkové věže Jiráskovy turistické chaty na Dobrošově.

Nové Město nad Metují bylo založeno roku 1501. Součástí pozdně gotického města byl i hrad, v letech 1558 – 68 přestavěný na renesanční zámek. Barokní vzhled mu vtiskla přestavba v letech 1651 - 60 podle projektu arch. C. Luraga. V letech 1909 - 15 byl celý zámecký areál zrestaurován a zadaptován podle projektu arch. Dušana Jurkoviče. Dnes je součástí městské památkové rezervace. Z ochozu věže Máselnice je nádherný výhled jak na renesanční náměstí a hřeben Orlických hor, tak na přehradní nádrž Rozkoš s Krkonošemi na obzoru.

Za návštěvu určitě stojí i nedaleká Dobruška s radniční věží uprostřed náměstí.

Přibližně osm kilometrů od města Opočna, při silnici mezi obcemi Vojenice a Záhornice, se nalézá kopec s plochým vrcholem, nazývaný Osičina (416 m n. m.).  Na kopci byla vybudována rozhledna, 54 m vysoký telekomunikační stožár určený pro mobilní telefony.. Z rozhledny je nádherný výhled na celé Orlické hory, Kralický Sněžník, Železné hory, Krkonoše, při dobré viditelnosti můžeme zahlédnout i Kunětickou horu. Vyhlídková plošina, přístupná sezónně, je ve výšce 33 m.

Hlavní hřeben Orlických hor má pouze jednu rozhlednu, a to ještě maličkou. Na vrcholu Velké Deštné (1 115 m n. m.) nikdy v minulosti rozhledna nebyla. Nahrazovala ji částečně triangulační věž. Ta vzala za své počátkem 80. let. Dnes je na vrcholu malá dřevěná vyhlídka s plošinkou ve výšce pět metrů, která však umožňuje báječný kruhový výhled. Pohodlný přístup umožňuje červeně značená Jiráskova horská stezka, u srubu Horské služby krátká odbočka na zelenou.

Necelých 10 km od obce Deštné v Orlických horách nalezneme v obci Skuhrov nad Bělou stylovou rozhlednu vybudovanou na troskách hradu z konce 13. století. (435 m n. m.) Na jižním okraji obce na křižovatce směr Hraštice, asi po 200 m odbočka vpravo ke kostelu. Vyhlídka na romantické údolí Bělé, dřevěné palisády kolem, to vše trochu připomíná 15. století, kdy hrad dobyl Jiří z Poděbrad, aby ztrestal loupeživého rytíře Koldu ze Žampachu. Přístup je volný. Ale pozor, ke zřícenině hradu nevede turistické značení.

Na vyvýšenině nazývané Kastel (444 m.n.m.) nedaleko Vrbice stával v období 2. světové války rozhledna. Byla vystavěna československou armádou kolem roku 1937 a plnila úkol triangulačního bodu. Po válce již armáda o rozhlednu neprojevila zájem a byla stržena v roce 1946. V roce 2004 rozhodlo zastupitestvo obce o obnovení rozhledny. Výška nové rozhledny je 29 m, vyhlídkové plošiny jsou v 11 a 25 m. Kolem rozhledny vede červená turistická značka z Kostelce nad Orlicí do Potštejna.

Hrad Potštejn vévodí celému úkolí Divoké Orlice. Cesta na hradní kopec je poněkud prudší, ale odměnou za námahu je úžasný výhled na podhůří Orlických hor. A prohlídka zbytku hradu ze 13. století, včetně zachovalé hradní kaple, také stojí za to.

Pokračujeme-li dále po státní silnice, zanedlouho se před námi opět objeví "stříbrná krasavice" vévodící Andrlovu Chlumu. Náš "vyhlídkový okruh" se uzavřel.

 

Rozhledny v České republice také zde:

 

Atlas Česka - rozhledny

 

Rozhledny u nás

 

Menu

Stránky zdarma

Vytvořte si vlastní webové stránky zdarma na doméně www.obecmokre.cz

Registrujte se zde

Soutěž o Nejkrásnějí obec Čech a Moravy!

2. místo v kategorii obcí získala obec Mokré!

Soutěž czregion.jpg

Prezentace obce na portále Cestujeme po ČR

Aspida.png

Odpadový Oskar

Odpadový Oskar Mokré diplom 1 web (1).jpg

Odpadový Oskar Mokré diplom 1 web (2).jpg

Chcete přijímat aktuální zprávy z našich stránek?

Můžete se zaregistrovat anonymně v oddíle:

Aktuality

Prezentační materiály

Pohlednice, knihy, záložky -

k zakoupení v knihovně

http://www.obecmokre.cz/kronika/index.php?nid=4986&lid=cs&oid=685184

http://www.obecmokre.cz/kronika/index.php?nid=4986&lid=cs&oid=2051146

http://www.obecmokre.cz/knihovna/index.php?nid=3396&lid=cs&oid=3582478

Další prodej zde:

Co u nás koupíte

 

 

Vyhledat v textu

23. 10. Teodor

Zítra: Nina

Události roku 2017

Kontaktní údaje

Obec Mokré
Mokré 12
517 71 České Meziříčí

E: posta@obecmokre.cz
Tel: 494 661 294
Tel: 601 339 859

IČ: 00579131
ID: q43a56s

Další kontaktní údaje

Úřední hodiny

Úřední hodiny:
Středa 14.00 - 16.00
Čtvrtek 18.00 - 20.00

Organizační struktura úřadu

ČÍSLO ÚČTU

3236269309/0800               Česká spořitelna

Tisňové linky

150 - Hasiči
155 - Záchranka
158 - Policie ČR
112 - Tísňová linka

NÁVŠTĚVNÍ KNIHA

Zde můžete napsat svůj vzkaz, námět či připomínku. Děkujeme!

http://www.blueboard.cz/kniha_0.php?id=275950&pid=f8e08bh503c8xkm&hid=n5msk3vcr8pikvkfdu6evophpstdjh

Databáze ztrát a nálezů

 eztraty.cz.png

Akce v okolí na plakátech

http://vylepto.cz/

Orlický net - logo.png

Turistický suvenýr knihovny U Mokřinky No. 1266

Mokré turistický suvenýr No. 1266.png

Nejbližší akce v obci

Výstava prázdninové keramiky 2017.jpg

Výstava květin Kréta 2017.jpg

Prázdninové malování 2017 plakát.jpg

Čajovna Kréta 25.10.2017.jpg

Kateřina Pojkarová 15.11.2017 Mokré.jpg

Fotografická soutěž Neklidné nebe 2017 web.jpg

Obec Mokré je partnerem projektu Rytíři nebes

Plakat Rytiti-nebes web.jpg

Návštěvnost stránek

349464
TOPlist