Mokerské zelí

Mokerské zelí mělo vynikající pověst a zvuk, a pokud bylo dovezeno na trh, ihned se prodalo. Říkalo se „mokerské zelí se nemusí mastit, jako pohořské zelí (srovnání s nedalekou obcí Pohoří). Když se zelí po sklizni rozváželo po horách, tak, aby i ostatní pěstitelé prodali svoje zelí, vydávali je za mokerské, které bylo sladké a neštípalo jako pohořské.

Mokerské zelí vzniklo z dobrovodského Pourova pozdního zelí přirozeným výběrem matečních rostlin. Vyznačovalo se tím, že na povrchu bylo modré a vevnitř krásně bílé. Říkalo se, že hlávky z tohoto zelí, když byl výborný rok, byly těžké až 36 kg.

Zelí se pěstovalo stále na stejných pozemcích, spraších, ačkoli pro pěstitele v jiných krajích to bylo zcela nepochopitelné. Ale právě spraše – supresivní půda – se vyznačovaly tím, že tato půda má samočisticí a samooživovací vlastnosti, proto zelí bylo vždy sladké a výborné kvality. Sadba zelí netrpěla snad právě proto nádorovitostí na kořenech, jako v jiných krajích.

Oblasti mokerských zelnic měly trvale spodní vodu, proto byly úrodné i za sucha. Říkalo se, že nížina od Pohoří k Českému Meziříčí, Vranovu a Mokrému spočívá na rozsáhlém podzemním jezeře.

Kysané zelí se prodávalo již po šesti týdnech po první sklizni.

 

Pěstování zelí v Mokrém dle pamětníků a pěstitelů….

Na matičku hlavatičku, na Máří Magdalenu (25.3.) se do připravené půdy vysela semena zelí, přikryla se netkanou textilií. Sadba se již od 5 hodin ráno zalévala, aby nezmrzla, kdyby přišly jarní mrazíky. Po ledových mužích byla sadba hotová. Pole k výsadbě muselo být předem nachystané, tzn. dobře prokypřené. Dřevěným znamenákem, v Mokrém se nazýval „mangér“, se na poli naznačily čtverce, do jejich průsečíků se sázely jednotlivé sazenice zelí, pomocí kolíku. Nemuselo se ani čekat na déšť, protože pravé mokerské zelnice vždy držely spodní vláhu. Zhruba od října bylo zelí připravené ke sklizni.

 

Pěstování zelí - ruční sázení Babosed - strojové sázení zelí

 

Zelí se sklízelo podle druhů:

Ranné zelí – sázelo se do sponu 50 x 50 cm - v Mokrém se pěstovala odrůda „Pourovo zelí“, později se jmenovalo „Dobrovodské“, které se sklízelo v srpnu.

Polopozdní zelí, tehdá ještě Pourovo a později Dobrovodské se sklízelo koncem září.

Pozdní zelí –  kruhárenské - sázelo se do sponu 75 x 75 cm a  sklízelo se od října až do konce listopadu a někdy i v prosinci.

Mimo jiné se pěstovalo zelí k zimnímu uskladnění, tzv. „amagér“. Byla to první odrůda vyšlechtěná k uskladnění přes zimu. Na jaře se prodávalo.

 

Mokerské zelí

Kysárny

První kysárna byla jen dřevěná budova, zelí se šlapalo v dřevěných kádích. Majitelem byla rodina Boukalova, Mokré 3. V roce 1942 rodina postavila zcela novou kysárnu, zděnou, kde již byly na zelí betonové bazény zapuštěny do země a obloženy keramickými obkladačkami.

V padesátých letech byla kysárna znárodněna, ale v roce 1991 v restituci vrácena původním majitelům, paní Ing. Albíně Svobodové, rozené Boukalové, která již na podzim zpracovala první zelí.

Bazény se naplnily celkem 250 tunami hlávkového zelí a za sezónu nejméně dvakrát. Zpracovalo se tak 250 – 500 tun hlávkového zelí ročně. Kysárna zpracovávala především zelí z místních zelnic.

Po roce 1930 byla vybudována (pod vedením  Václava Ornsta) ze stájí ve dvoře Lhotka velká kysárna zelí. Kysárna obsahovala 40 velikých dřevěných kádí, které stačily pojmout úrodu mokerských zelnic, cca 70 vagónů hlávek. Byla zde zavedena výroba lahůdkového kysaného zelí, které značně konkurovalo Bašově kysárně v Bolehošti a Boukalově kysárně v Mokrém. Kysárnu na Lhotce vedl Robert Bittnar až do roku 1945, potom vedení převzala jeho manželka. Po roce 1948 až do roku 1950 ji převzala do správy Bolehošťská Fruta, kdy místní národní výbor přidělil dvůr Lhotku JZD k zemědělskému využití. Kysárna byla jako hygienicky nevyhovující zrušena.

Sklizeň zelí

Zábava na ukončení sklizně zelí tzv. „mačinková“

Po zelné sklizni se slavnostně vyzdobil místní taneční sál. Doprostřed se dal věnec z mačinek a jednotlivé mačinky se také rozvěsily po oknech a po stěnách.

Ukončení sklizně se zahajovalo básničkou nebo povídkou o zelí a výzvou k tanci pro pány, kteří vyzvali tanečnice k tanci. Když byla zábava v nejlepším, vyhlásil se tanec „mokerské šimy“. Pán stál za dámou jako u mazurky, následovalo několik kroků vpřed a několik kroků vzad, pohled páru do očí s otočkou dámy za zpěvu:

 

Šimy, šimy sem,

šimy, šimy tam,

šimy ráda tancuju,

šimy ráda mám.

Boty, botičky, pěkně do špičky,

ale když jsou maličký,

bolí nožičky.

 

Mačinky – malé nedozrálé hlávky zelí, které vyrostou na seříznutém košťálu po hlavní sklizni, což trvá přibližně jeden měsíc až šest týdnů

 

Dlouholetá tradice pěstování mokerského zelí skončila na přelomu 20. a 21. století.

Menu

Úspěchy obce a knihovny

http://www.obecmokre.cz/kronika/index.php?nid=4986&lid=cs&oid=2546105

Mokré na internetové encyklopedii COJECO

http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&id_desc=141965&s_lang=2&title=Mokr%E9

Mokré na WIKIPEDII

http://cs.wikipedia.org/wiki/Mokr%C3%A9

Rychnovský deník

Mokré v regionálním deníku

http://rychnovsky.denik.cz/hledani/?dotaz=mokr%C3%A9&server=rychnovsky.denik.cz

Internetový časopis Místní kultura

...a Mokré na Místní kultuře

http://www.mistnikultura.cz/search/node/mokr%C3%A9

Kroniky a kronikáři

Web pro kronikáře

http://kronika.sf.cz

AKRON

Sdružení kronikářů a archivářů

http://akron.webmate.cz/index.php

KRAJANSKÉ LISTY VE SVĚTĚ

AUSTRÁLIE

http://www.cechoaustralan.com/

CHORVATSKO

www.jednota.hr

CANADA

http://17.zpravy.ca/

CzechFolks.comPlus

http://czechfolks.com/

Jak žijí Češi ve světě?

http://www.ceskekoreny.cz/

Český dialog

http://www.cesky-dialog.net/

Asociace nositelů legionářských tradic ANLET

http://www.anlet.cz/

Historický kaleidoskop časopis

http://www.historickykaleidoskop.cz/

Národní kronika

Národní kronika logo

Pravidla českého pravopisu

http://www.pravidla.cz/

Zkratky

http://www.zkratky.cz/

Slovník cizích slov

http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/

POZOR!

Příručka pro případ ohrožení

http://www.obecmokre.cz/kronika/index.php?nid=4986&lid=CZ&oid=2179723

http://www.zachranny-kruh.cz/

Fulltextové vyhledávání

Archiv českého webu

Stránky archivovány Národní knihovnou ČR

http://www.webarchiv.cz/Nové stránky starých digitalizovaných kronik obce Mokré - klikněte zde!

http://mokre.nase-kronika.cz/

Emil Musil Daňkovský patron knihovny

Kresba Emil Musil Daňkovský

Překlad stránek

http://translate.google.com/translate?hl=cs&sl=cs&tl=en&u=http%3A%2F%2Fobecmokre.cz%2Fkronika%2F

Kronikářka obce Mokré

Dagmar Honsnejmanová

Obec Mokré
Mokré 12
517 71 České Meziříčí

Tel.: 494 661 303
Mob: 601 339 859

E-mail:
kronika.mokre@seznam.cz

Znak obce Mokré

Znak obce

Vydané knihy k prodeji

Kniha Obec Mokré v dějinách i současnosti 1390 - 2010

Mokré kniha obálka jpg.jpg

Mokerský receptář - titulní strana.jpg

Pohlednice k slavnostnímu odhalení znaků na obecním úřadě a knihovně

Pohlednice Mokré 2012 web.jpg

Pohlednice k výročí 620 let od první zmínky o obci Mokré

Pohlednice 2010

Pohlednice k výročí 120 let knihovny v Mokrém

Pohlednice k výročí 120 let knihovny v Mokrém

Pohlednice k výročí 125 knihovny v Mokrém

Pohlednice k výročí 125 let knihovny - 2014
aa-010[3].gif

WEB obec Mokré

www.obecmokre.cz

Mokerský zpravodaj

www.obecmokre.cz/zpravodaj2

Knihovna U Mokřinky

www.obecmokre.cz/knihovna

Logo Kroniky

Kronika

Triglav

http://www.obecmokre.cz/kronika/index.php?nid=4986&lid=cs&oid=3839473

Stoletý herbář

Barevná kopie je k zapůjčení v knihovně

http://www.obecmokre.cz/kronika/index.php?nid=4986&lid=cs&oid=672212

NÁVŠTĚVNÍ KNIHA - dotazy, připomínky, náměty nebo třeba jen vzkaz, můžete psát zde panu Emilu Musilu-Daňkovskému, který si vše pečlivě zapíše:

Za všechny příspěvky děkujeme!

http://www.blueboard.cz/kniha_0.php?id=275950&pid=f8e08bh503c8xkm&hid=n5msk3vcr8pikvkfdu6evophpstdjh

Prezentace obce

http://mesta.obce.cz/zsu/vyhledat-9821.htm

Plavba kolem světa

http://www.sailboat-singa.cz/

Starší ankety

Anketa - archiv

Návštěvnost stránek

035248
Ze života obce