Okresní záložna hospodářská v Opočně vznikla v dnešní své formě roku 1885 na základě zákona č. 267 z roku 1882. Podklad k jejímu založení nutno hledat však v době daleko dřívější, a to v prvé polovici 18. století, kdy zřizovány byly na některých panstvích obilní sýpky, do kterých ukládali poddaní obilí, potřebné k setí, pro případ nouze a neúrody. Opatření toto mělo v tehdejší době nedostatečných komunikací a nemožností rychlých přesunů zásob veliký význam. Za vlády císaře Josefa II. nařízeno bylo patentem č. 241 ze dne 9. června 1788 povinné zřizování takových sýpek obilních na všech panstvích.
Z takto nashromážděných zásob obilí vypůjčovali si zemědělci, postižení neúrodou, potřebné obilí k setí a byli povinni je po žních vrátit s příslušným úrokem toho času zvaným náměrkem, který odpovídal 12,5 % úroku. Vybíráním tohoto náměrku zásoby rostly, takže časem převyšovaly roční spotřebu. Z toho důvodu se přebytek obilí odprodával a z takto získaných peněz utvořily se kontribučenské obilní peněžní fondy, které byly součástí naturálních obilních fondů. Obojí fondy byly spravovány dle stejných zásad.
Kdežto do roku 1848 podléhaly obilní sýpky dozoru úřadů patrimoniálních, dostala se tímto rokem jejich správa do rukou účastníků těchto fondů, tj. zemědělců, pod dozorem krajských úřadů. Tyto fondy lze pokládat za první organizaci zemědělců vůbec, založenou myšlence svépomoci. Postupem doby, zvláště pak rozšířením komunikačních prostředků, počal význam obilních sýpek pozvolna klesat, až konečně dne 9. července 1863 byly zemským zákonem č. 45 zrušeny, obilí prodáno a převedeno na kapitály peněžní. Z těchto byly utvořeny zákonem č. 28 ze dne 6. srpna 1864 kontribučenské záložny, jež podléhaly výhradně vlivu a vedení účastníků. Podíly se staly součástí orné půdy, byly nevypověditelné a nezrušitelné.
Tímto zákonem vzniklo však velké množství drobných záložen, v mnohých okresech i několik, takže jejich činnost se nemohla zdárně vyvíjet následkem nedostatku potřebných peněz, ježto záložny tyto nebyly oprávněny přijímat vklady a hospodařily pouze základním kapitálem strženým za prodané obilí. Proto v roce 1882 vydán byl zákon č. 267, který nedostatky tyto měl odstranit a dle něhož sloučeny byly veškeré záložny v jednotlivých zastupitelských okresech v jedinou okresní záložnu hospodářskou. Okresním záložnám hospodářským bylo později přiznáno právo přijímat vklady a upravena jejich další činnost.
Na základě tohoto zákona byla založena v dnešní své formě dne 15.VI.1885 Okresní záložna hospodářská okresu opočenského, která převzala obchody kontribučenské záložny panství opočenského. Její první sídlo bylo v obci Mokré č. 17.
Původní kmenové jmění záložny činilo 28.988.81 zl. a zvýšeno bylo v roce 1887 přidělením 9 obcí z bývalého panství rychnovského na zl. 36.007.38. V průběhu dalších let bylo povoleno záložně zemským výborem právo přijímání vkladů, takže tím teprve mohl ústav náš plnit správně své poslání, to jest, podporovat hospodářský rozvoj okresu.
Ukázka směnky
Dům čp. 17 dne 26.7.2007
602 |
336 |