Jaromír Baše – desátník, 4. čs. střelecký pluk Prokopa Holého
* 17.4.1893 Mokré, domovská obec Mokré č. 35
Václav Boukal – desátník, Strážní prapor Čs. vojska na Rusi, osobní číslo: 72483
* 16.1.1892 Záhornice – m.č. obce Trnov, domovská obec Mokré č. 25
Josef Štěpán – střelec, 6. čs. střelecký pluk Hanácký, osobní číslo: 24327
* 14.4.1887 Třebešov, domovská obec Mokré č. 63
Rudolf Štěpán – četař, 6. čs. střelecký pluk Hanácký, osobní číslo: 24326
* 20.12.1895 Mokré, domovská obec Mokré
Jan Valeš – střelec, 3. čs. střelecký pluk Jana Žižky z Trocnova, osobní číslo: 14034
* 4.11.1886 Mokré č. 7, domovská obec Mokré
Povoláním rolní. V červnu 1914 byl uznám schopným vojenské služby a 22. srpna 1914 povolán k 18. pěšímu pluku v Hradci Králové. Po měsíčním výcviku a zformování pochodové jednotky s ní odešel 2. září na ruskou frontu, kde byl v Haliči dne 11. prosince 1914 ruskými vojáky zajat. Posledním místem jeho zajetí byl zajatecký tábor v obci Krásný Uhol v Rjazaňské gubernii.
Do čs. legií, seznamu záložního pluku byl zapsán v listopadu 1917, a poté byl zařazen jako střelec. Účastnil se ochrany sibiřské magistrály v oblasti Tajšet-Nižněudinsk. Pak byl převeden do výzvědné roty, kde absolvoval kurz pro rozvědčíky. V září 1919 se opět vrátil ke své jednotce, s kterou sdílel další cestu do Vladivostoku a do vlasti se dostal v dubnu 1920. V září toho roku byl z čs. legií propuštěn a vrátil se do rodné obce Mokré, kde se věnoval práci v zemědělství.
Povoláním řezník. Pro vojenskou službu v rakouském vojsku byl uznán schopným v březnu 1913. Na podzim téhož roku nastoupil k 18. pěšímu pluku v Hradci Králové a v srpnu 1914 odešel na ruské bojiště, kde byl v říjnu v Haliči zajat. Posledním místem jeho zajetí bylo městečko Jakutorovsk.
Do čs. vojska byl zařazen v červenci 1918 v Omsku. Byl zapsán u 1. čs. střeleckého záložního pluku a pak přemístěn ke strážní službě u strážního praporu. Do vlasti se jeho jednotka vracela mezi posledními. Proto také byl z čs. legií propuštěn až v říjnu 1920.
Povoláním dělník. V dubnu 1909 byl uznám schopným vojenské válečné služby v rakouském vojsku. Nastoupil k 30. zeměbraneckému pluku ve Vysokém Mýtě. Při mobilizaci v roce 1914 odešel s tímto plukem na ruskou frontu. Zde byl v listopadu zajat a jeho posledním místem zajetí byl Petropavlovsk.
V zajetí se přihlásil v roce 1917 do jednotek čs. vojska v Rusku. Byl zařazen do hodnosti střelce u 6. střeleckého pluku a v jeho sestavě prošel všemi boji až do vlasti. Pomáhal také zabezpečovat střežení sibiřské magistrály v oblasti Omska. V červnu 1920 se vrátil do vlasti a byl propuštěn z čs. legií do občanského života. Žil v obci Mokré a pracoval jako výhybkář na nádraží v Opočně. Zemřel v roce 1941.
Povoláním dělník. Nebylo zjištěno, kdy odešel s pochodovou jednotkou na ruskou frontu. V červenci 1915 byl u města Lublin zajat.
V zajetí se přihlásil do čs. vojska v Rusku a zařazen k 6. čs. střeleckému pluku. V sestavě jednotky sdílel všechny jeho bojové osudy až do návratu do vlasti. Pomáhal zabezpečovat ochranu sibiřské magistrály u Ščeglovska. V červnu 1920 se vrátil do vlasti a byl propuštěn z legií. Absolvoval vzdělávací kurz v září 1920 se stal příslušníkem četnického velitelství na Slovensku, v Bratislavě. Byl bratrem čs. legionáře Josefa Štěpána.
Povoláním truhlář. 3. dubna 1907 byl uznán vojenskou odvodní komisí schopným vojenské služby v rakouském vojsku. Vojenskou povinnost si odbýval od říjn téhož roku u 2. praporu polních myslivců v Hradci Králové. Při mobilizaci byl 27. července 1914 povolán ke stejnému útvaru. Po urychleném zformování pochodové jednotky s ní 1. srpna 1914 odešel na ruskou frontu. V bojích s ruskými vojáky byl 7. září 1914 u obce Ráva Ruská zajat a převezen do zajateckého tábora. Posledním místem zajetí byl Čeljabinsk v Orenburské gubernii.
V uvedeném místě zajetí se Valeš přihlásil 31. srpna 1917 do čs. vojska v Rusku. V Darnici byl 13. září 1917 zařazen zapsáním do stálého stavu 3. čs. střeleckého pluku a veden u vozatajské roty v útvarové pekárně. Od května do října 1918 se léčil v nemocnici v Jeniseji. Po návratu k jednotce pracoval stále v pekárně. Osobní záznamy neobsahují údaje o jeho případném nasazení do bojů na území v Rusku. Z Vladivostoku se vrátil do vlasti 22. dubna 1920. Po návratu nebyl do občanského života ihned propuštěn. Byl totiž léčen ve vojenské nemocnici v Hodoníně a teprve 30. září 1920 odešel do civilu. Žil v obci Mokré, čp. 7.
Přehled hlavních událostí a dění kolem Čs. legií (1914 - 1920)
Dokument zde: Legionáři.pdf
603 |
336 |