František Kubec

Dr. Josef Ptáček

František Kubec   (1905 - 1989)

Dobrušský občan, mokerský učitel a pražský památkář

František Kubec (vlevo)František Kubec se narodil v Hronově 15. března 1905. Jeho rodiči byli František Kubec, katolík a tovární dělník, původem z Osečnice, dříve Wošetnice (soudní okres Opočno, hejtmanství Nové Město nad Metují) a Anna, za svobodna Bartoňová, katolička původem z České Skalice.1) Do Hronova se František Kubec st. (nar. 10.5.1876) přistěhoval za prací, zřejmě do některého z textilních podniků na přelomu 19. a 20. století.

První školní třídu (školní rok 1911/12) však malý František již absolvoval v Dobrušce, kam otec přešel jako tkalcovský mistr do místní továrny na stuhy. Rodina bydlela v čp. 460, což je jeden ze dvou domků v dnešní ulici R. Drejsla, které pro své mistry nechala postavit majitelka firmy Jarmila Rudolf-Nemajerová. V Dobrušce se zřejmě rodině dařilo, protože již v roce 1916 bydlí ve vlastním nově postaveném domku čp. 524 (dnes ul. V Zahradách).

Po absolvování obecné školy a měsťanky pak František jako patnáctiletý odchází do Hradce Králové na tehdy čtyřletý Státní ústav učitelský. V letech 1920 – 1924 zde bydlí na privátě u vdovy a soukromnice Kateřiny Boučkové v Dlouhé ulici čp. 192. V Hradci Králové maturuje - 21. června 1924 získává Vysvědčení dospělosti s vyznamenáním, s možností zatímně vyučovat na školách obecných s vyučovacím jazykem českým. Zavázal se „věnovati se po dosažené zkoušce dospělosti nejméně šest roků učitelskému stavu na veřejných školách v Československé republice.“2)

František Kubec - vysvědčení

Na své první učitelské místo nastupuje na dvoutřídní obecnou školu do Trnova u Opočna, kde strávil celý školní rok 1924/25. Dne 1. října 1925 však byl povolán k výkonu základní vojenské služby k 22. pěšímu pluku do Jičína. Absolvoval školu pro důstojníky v záloze v Josefově (část Jaroměře) a přešel na školu pro výchovu důstojníků správní služby v Praze – Dejvicích. Pobytu v Praze využil k návštěvám přednášek na Vysoké škole pedagogické, jíž se stal řádným posluchačem, čímž se připravoval k rozšíření své pedagogické kvalifikace. Po úspěšných zkouškách na záložní důstojníky byl v hodnosti četař – aspirant přeložen k 35. pěšímu pluku do Plzně, kde setrval až do ukončení své 18ti měsíční prezenční služby – do 31. března 1927.

Dne 1. dubna 1927 byl výnosem okresního školního výboru v Novém Městě nad Metují ustanoven zastupujícím učitelem na obecné škole ve svém bydlišti – Dobrušce. Dalším výnosem ze dne 27. srpna 1927 byl ustanoven jako zastupující učitel a zástupce správce školy do obce Mokré u Opočna. Dekret o jmenování mu přišel 29. srpna a 30. srpna 1927 převzal protokolárně inventář mokerské školy.

„Začátek školního roku 1927/28 zahájil dne 1. září již nově jmenovaný a dětem představený učitel vhodným proslovem, týkajícím se hlavně vzájemného poměru učitele a žáka, nutnosti a účelnosti kázně školní a školního řádu, načež přijal slib vědomé a dobrovolné spolupráce na cestě k vědění při upomínce věnované vzorům našeho národa. Zazpívané národní hymny povznesly ještě slavnostní ráz chvíle. Žáci rozsazeni a rozděleni na oddělení.“ 3)

Na mokerské škole působil František Kubec až do 31. března 1931 (s přestávkou od 1.3.1928, kdy čerpal studijní volno ke složení zkoušek pro získání Vysvědčení způsobilosti vyučovati na školách obecných, které získal opět s vyznamenáním 30. dubna 1928). Dne 1. ledna 1929 obdržel v Mokrém definitivu a od 1. dubna 1931 nastoupil již na měšťanskou školu, opět v Dobrušce, jako definitivní učitel.4)

František Kubec - kvalifikace

Dne 24. dubna 1931 si znovu zvýšil kvalifikaci a získal Vysvědčení způsobilosti vyučovati na školách měšťanským ze III. odboru (přírodovědeckého s matematikou). Byl tím způsobilý k samostatnému úřadu učitelskému na školách měšťanských (6. – 9. třída). Neměli to učitelé za první republiky jednoduché – procházeli stálým zvyšováním kvalifikace, neustálým hodnocením a zkouškami, ale i překládáním z místa na místo.

Koncem školního roku 1930/31 byl opět této služby v Dobrušce zproštěn a odchází na nové učitelské místo do Dobrého u Dobrušky, již jako odborný učitel. Po ročním působení v Dobrém (školní rok 1931/32) pak učí další školní rok (1932/33) v Jedličkově ústavu pro zmrzačelé v Praze, odkud se dobrovolně vrací na dva školní roky na měšťanskou školu v Dobrušce. Školní rok 1935/36 již zahajuje opět na novém působišti, tentokrát v Černilově u Hradce Králové, a to již jako ženatý a zralý muž se zkouškami i z II. odboru a jako definitivní odborný učitel.

Po vykonaném vojenském cvičení byl 1. ledna 1936 povýšen na nadporučíka proviantní služby v záloze. Během všeobecné mobilizace byl 23. září 1938 povolán do zbraně i František Kubec, jak uvádí školní kronika.5) Za školní katedru se vrací až v říjnu 1938.

Černilov se stává na téměř sedm let jeho dalším působištěm. Žije zde v čp. 327, angažuje se ve školním výboru lidové školy hospodářské, v ovocnářství a zelinářství, kdy dokonce absolvuje Rolnickou a odbornou školu hospodářskou v Hradci Králové – Kuklenách. Zajímá se o histori, výtvarné umění a památky a tuto  svoji zálibu stále prohlubuje studiem a cestováním.

Zvláštním obdobím se pro českého učitele, Sokola a záložního důstojníka Františka Kubce stal čas mezi lety 1938 – 1942, které ještě strávil v Černilově. V říjnu 1938 se vrací od své mobilizované jednotky a zapojuje se do ilegálního odboje českých vlastenců. Zpravuje nás o tom dokument, který napsala matka příslušníka anglické zahraniční RAF Vilema Drahovzalová, 22. září 1947.6)

„Mileráda Vám potvrzuji tímto, že Jste se v roce 1939 připravovali společně s mým synem Františkem Drahovzalem na odchod za hranice. Je mně známo, že Jste měli potřebné zbraně zakopané na zahradě Vašeho domu v Dobrušce. Po prohlídce Vašeho bytu Gestapem musel odjet v únoru 1940 pouze můj syn, přičemž použil společně připravených zbraní a zásob. Tento padl jako letec v roce 1943 v Anglii.7) Správnost těchto údajů stvrzuji mým vlastnoručním podpisem. Drahovzalová Vilema, Trutnov, tř. Svobody 42.“

Je obdivuhodné, že se čtyřiatřicetiletý ženatý muž a otec syna odhodlával k odchodu do zahraniční armády, tehdy již pouze přes Balkán do Francie. Nicméně zůstal v Protektorátu Čechy a Morava, a v Černilově, až do 28. února 1942, kdy odešel na měšťanskou školu do Prahy – Ruzyně.8)

Hradecké Gestapo již mělo Františka Kubce v hledáčku a přechod na jiné působiště byl pro něho určitým řešením. O jeho činnosti za okupace vypráví také Potvrzení Místního národního výboru v Ruzyni ze dne 31. května 1945, které konstatuje: „Nadpor. v záloze Frant. Kubec, odbor. učitel v Ruzyni, zúčastnil se ode dne 5. května 1945 místního osvobozovacího hnutí a revolučních bojů nejdříve v oblasti Ruzyně, Bílé Hory a Řep – při odzbrojování a zneškodňování jednotlivých průzkumných a zajišťovacích skupin – později pak v obraně získaných postavení, ostřelovaných hlavně dělostřeleckou palbou protileteckých baterií a turbínovými letadly z ruzyňského letiště, jakož i přímých útočných akcích proti kasárnám SS v Ruzyni, a posléze – se svou vlastní bojovou skupinou – i likvidace posledních míst německého odporu v Ruzyni, břevnovském klášteře, Vokovicích – Veleslavíně, v Dejvicích a Šárce.“ V dalším dokumentu pak sám uvádí: „9. květen jsem byl již převážnou službou v kasárnách, i když stále ještě za vážné situace až do příchodu ruských jednotek. Službu jsem opustil – již u RG 1 (Revoluční gardy, pozn. autora) dnem 23. května 1946, kdy jsem nastoupil do školy.“ V na stroji psaném dokumentu je vskutku uveden rok 1946, což možná není skutečností, ale jde o překlep.9)

V roce 1947 se František Kubec stal na ruzyňské měšťance ředitelem. O rok později jej zemská školní rada pověřila funkcí školního inspektora, a toto místo zastával i po územně správní reformě v roce 1949, kdy byl podřízen nově ustavenému krajskému národnímu výboru (KNV) Praha. V této době opět začal již profesionálně uplatňovat svoji zálibu ve zkoumání historie a památek, od poloviny padesátých let nejprve jako inspektor kultury KNV a zanedlouho jako pracovník Krajského domu osvěty, kde vedl referát památkové péče.

Zejména jeho přičiněním se zde utvořilo jádro odborného památkového pracoviště, z nějž bylo po schválení zákona č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, a po další územně správní reformě (kdy vznikl středočeský KNV) ustaveno k 1. červenci 1960 Středisko státní památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje. Jeho vedením byl pověřen František Kubec, jenž byl ke dni 16. prosince 1961 jmenován jeho ředitelem. Jeho odborné vědomosti, organizační schopnosti a povahové vlastnosti se uplatnily navzdory tehdejší politické situaci, kdy bylo obtížné získávat pro Středisko památkové péče přijatelné pracovní a zejména materiální podmínky. František Kubec osvědčil svůj pevný charakter, když dokázal čelit požadavkům na omezování počtu chráněných památek a na potlačování všeho, co povzbuzovalo a oživovalo historickou paměť. Osobně se přičinil o záchranu nejedné památky a své podřízené podporoval v totožných snahách. V roce 1968 se jako občan projevil čestně, a jenom odchod do důchodu v roce 1969 ho uchránil od postihů tzv. normalizace.

Teprve jako důchodce mohl na vlastní oči poznávat památky v západní Evropě, což pro něho mnoho znamenalo rozšíření odborného zájmu. Pokračoval v badatelské práci, jejíž výsledky publikoval v odborných časopisech. František Kubec zemřel ve věku 84 let, dne 10. června 1989. V pozůstalosti zanechal svoji nejvýznamnější odbornou práci, syntetickou studii o renesanční sgrafitové bosáži ve středních Čechách.Ta byla vydána až po jeho smrti v roce 1996. 10)

 

Poznámky:

1)    SOkA Náchod, sbírka druhopisů matrik, kniha č. 1916, římskokatolický farní úřad Hronov, matrika narozených, oddaných a zemřelých, roč. 1905. Kubcové jsou v Osečnici i starosty – František Kubec v letech 1876-79 a 1885-88 a jeho syn Josef Kubec v letech 1908-14. In: Osečnice včera a dnes. Sen, Dobré 2008

2)    SOkA Hradec Králové, fond Učitelský ústav v Hradci Králové, Hlavní katalog, IV. (roč. 1923-24), inv. č. 291, kniha 181.

3)    Honsnejmanová D. - Ptáček J.: Obec Mokré v dějinách i současnosti 1390 – 2010, Expedice F. L. Věka, Dobruška 2010, s. 60. Pamětní kniha školy Mokré (1883-1940), opis uložen v knihovně v Mokrém, sign. K4/2005, nestránkováno.

4)    SOkA Rychnov nad Kněžnou, sign. C – 0938/1-1. Kronika školy Dobruška (1924-40), s. 52.

5)    SOkA Hradec Králové, Pamětní kniha obecné a měšťanské školy v Černilově (1932-1949), inv. č. 4, kniha č. 4, s. 25-82. Zde je chyba – F. Kubec vychodil celou obecnou i měšťanskou školu s jednoročním kurzem již v Dobrušce.

6)    Ručně psaný dokument (kopie) a na stroji opsaný ověřený opis dokumentu je ve vlastnictví autora.

7)    František Drahovzal, rotný 305.FTU RAF, se narodil 10.6.1908 v Trutnově. Přes Balkán odešel v únoru 1940 (již bez F. Kubce, který byl sledován gestapem) do Francie a po její kapitulaci do Anglie. Dne 9. ledna 1943 byl od čs. samostatné brigády převelen k 305.FTU na základnu RAF Errol. Zahynul 29. května 1943 při letecké nehodě jako pasažér (Kubec uvádí při letu s posláním do Moskvy), při zřícení letounu ještě v Anglii. In: Rail, J. – Formánek V.: Žít na věky. Osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945, Praha 2003, s. 185.

8)    Viz. pozn. č 5.

9)    Na stroji dva psané dokumenty popisující činnost F. Kubce za okupace a za revoluce (5.5.-9.5.1945) jsou v držení autora. První je nedatován, druhý byl vystaven v Praze – Ruzyni místním MNV 31.5.1945.

10)   Renesanční sgrafitová bosáž ve středních Čechách. Vydal Památkový ústav středních Čech, Praha 1996. Publikace shrnuje mnohaleté badatelské úsilí autora F. Kubce a zkoumá materiál ze středočeského regionu, včetně území hlavního města Prahy. Přínosem práce je návrh systematizace vývojových forem architektonické kultivace omítek středověkého kvádrování a renesanční bosáže.

 

Z dalších publikovaných prací Františka Kubce

1)    K stavebním dějinám zámku v Roztokách. In: Ochrana památek, 1960, s. 115 n.

2)    Roztoky. Praha 1962. Spoluautor Jiří Bayer.

3)    Několik poznámek k stavebnímu vývoji hradu Křivoklátu. In: Monumentorum tutela – ochrana pamiatok, 4 (1967-1968), s. 241 n.

4)    K nálezu nejstarších částí kostela sv. Františka ve Starém Kníně na Dobříšsku. In: Muzejní a vlastivědná práce, XVII (1979), s. 163 n.

5)    Raně renesanční prostorový soubor zámku v Suchdole na Kutnohorsku. In: Památky a příroda, 1987, s. 76 n.

6)    Vrcholně renesanční přestavba pozdně gotického hrádku v Přerově nad Labem (2). In: Památky a příroda, 1987, s. 330 n.

 

 

Menu

Úspěchy obce a knihovny

http://www.obecmokre.cz/kronika/index.php?nid=4986&lid=cs&oid=2546105

Mokré na internetové encyklopedii COJECO

http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&id_desc=141965&s_lang=2&title=Mokr%E9

Mokré na WIKIPEDII

http://cs.wikipedia.org/wiki/Mokr%C3%A9

Rychnovský deník

Mokré v regionálním deníku

http://rychnovsky.denik.cz/hledani/?dotaz=mokr%C3%A9&server=rychnovsky.denik.cz

Internetový časopis Místní kultura

...a Mokré na Místní kultuře

http://www.mistnikultura.cz/search/node/mokr%C3%A9

Kroniky a kronikáři

Web pro kronikáře

http://kronika.sf.cz

AKRON

Sdružení kronikářů a archivářů

http://akron.webmate.cz/index.php

KRAJANSKÉ LISTY VE SVĚTĚ

AUSTRÁLIE

http://www.cechoaustralan.com/

CHORVATSKO

www.jednota.hr

CANADA

http://17.zpravy.ca/

CzechFolks.comPlus

http://czechfolks.com/

Jak žijí Češi ve světě?

http://www.ceskekoreny.cz/

Český dialog

http://www.cesky-dialog.net/

Asociace nositelů legionářských tradic ANLET

http://www.anlet.cz/

Historický kaleidoskop časopis

http://www.historickykaleidoskop.cz/

Národní kronika

Národní kronika logo

Pravidla českého pravopisu

http://www.pravidla.cz/

Zkratky

http://www.zkratky.cz/

Slovník cizích slov

http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/

POZOR!

Příručka pro případ ohrožení

http://www.obecmokre.cz/kronika/index.php?nid=4986&lid=CZ&oid=2179723

http://www.zachranny-kruh.cz/

Fulltextové vyhledávání

Archiv českého webu

Stránky archivovány Národní knihovnou ČR

http://www.webarchiv.cz/Nové stránky starých digitalizovaných kronik obce Mokré - klikněte zde!

http://mokre.nase-kronika.cz/

Emil Musil Daňkovský patron knihovny

Kresba Emil Musil Daňkovský

Překlad stránek

http://translate.google.com/translate?hl=cs&sl=cs&tl=en&u=http%3A%2F%2Fobecmokre.cz%2Fkronika%2F

Kronikářka obce Mokré

Dagmar Honsnejmanová

Obec Mokré
Mokré 12
517 71 České Meziříčí

Tel.: 494 661 303
Mob: 601 339 859

E-mail:
kronika.mokre@seznam.cz

Znak obce Mokré

Znak obce

Vydané knihy k prodeji

Kniha Obec Mokré v dějinách i současnosti 1390 - 2010

Mokré kniha obálka jpg.jpg

Mokerský receptář - titulní strana.jpg

Pohlednice k slavnostnímu odhalení znaků na obecním úřadě a knihovně

Pohlednice Mokré 2012 web.jpg

Pohlednice k výročí 620 let od první zmínky o obci Mokré

Pohlednice 2010

Pohlednice k výročí 120 let knihovny v Mokrém

Pohlednice k výročí 120 let knihovny v Mokrém

Pohlednice k výročí 125 knihovny v Mokrém

Pohlednice k výročí 125 let knihovny - 2014
aa-010[3].gif

WEB obec Mokré

www.obecmokre.cz

Mokerský zpravodaj

www.obecmokre.cz/zpravodaj2

Knihovna U Mokřinky

www.obecmokre.cz/knihovna

Logo Kroniky

Kronika

Triglav

http://www.obecmokre.cz/kronika/index.php?nid=4986&lid=cs&oid=3839473

Stoletý herbář

Barevná kopie je k zapůjčení v knihovně

http://www.obecmokre.cz/kronika/index.php?nid=4986&lid=cs&oid=672212

NÁVŠTĚVNÍ KNIHA - dotazy, připomínky, náměty nebo třeba jen vzkaz, můžete psát zde panu Emilu Musilu-Daňkovskému, který si vše pečlivě zapíše:

Za všechny příspěvky děkujeme!

http://www.blueboard.cz/kniha_0.php?id=275950&pid=f8e08bh503c8xkm&hid=n5msk3vcr8pikvkfdu6evophpstdjh

Prezentace obce

http://mesta.obce.cz/zsu/vyhledat-9821.htm

Plavba kolem světa

http://www.sailboat-singa.cz/

Starší ankety

Anketa - archiv

Návštěvnost stránek

034682
Ze života obce