Jak se u nás vyrábělo máslo, tvaroh a homolky

 Stanislav Baše

Domácí výroba másla, tvarohu a homolek byla maminčinou specialitou. Každé ráno odstřeďovala maminka nadojené kravské mléko v odstředivce, která stála v síni a při jejím provozu úžasně bzučela. To buben, který byl složen ze samých malých plechových talířků s drážkami s pevným těžkým obalem se otáčel velikou rychlostí, při které se oddělovala smetana od mléka. Na jednu stranu teklo do hrnka odstředěné mléko, na druhou stranu tekla smetana. Oba produkty se dále zpracovávaly. Smetana se donesla do sklepa na studenou vodu, kde čekala na další dávky, až se smetany nashromáždí tolik, aby jí bylo aspoň polovina máselnice, kde se smetana stloukla v máslo, smetana zatím vyzrála, zhoustla, ale nesměla zkysnout, jinak by máslo nebylo chutné a brzo by se zkazilo.

 Odstředěné mléko se nasířilo zvláštním syřidlem, které urychlilo jeho sražení ve tvaroh. Ten pak maminka druhého dne vylila do plátěného nebo kalikového pytlíku a vylisovala na šráku, aby z něho odtekla syrovátka a tvaroh čerstvý byl prima rozmíchán smetanou na chleba, nebo se nechal nasolený na mísce, aby se z něho uhnitím stal paďák, nebo se z tvarohu mačkaly homolky, které uschly ve stínu do tvrda a pak naskládány do hrnka a občas oplachovány vodou, někdy i pivem uhnily na prima homolky, které sice smrděly, ale výborně ke chlebu s máslem chutnaly.

 Dozrálá smetana se tloukla v máselnici. My jsme měli sudovou máselnici, ve které se klikou otáčely lopatky a ty šlehaly smetanu tak dlouho, někdy až půl hodiny, až se oddělilo podmáslí od másla. Podmáslí se slilo, když bylo vystydlé ze sklepa z vody vychlazené, výborně chutnalo jako osvěžující nápoj, po kterém byla obyčejně běhavka. Máslo se propralo ve dvojí až trojí čisté vodě a formovalo se do formiček o velikosti půl libry, nebo celé libry a v takových kouskách se nosilo na trh. U nás ovšem se nikdy máslo neprodávalo, protože spotřeba jeho doma byla tak veliká, že se s ním muselo šetřit. Tenkrát technologie a krmení krav nebylo na takové výši jako nyní, když bylo od krávy 3 až 4 litry mléka denně, to se považovalo za dostatek. Dnes je produkce krávy 7 až 10 litrů mléka denně, někdy až 15 litrů mléka denně. To ovšem jen tehdy, když jsou krávy po telatech.

 Kvalita másla řídila se stářím smetany. Čím starší a kyselejší smetana, tím kyselejší a méně chutné máslo. Proto dnes mlékařský průmysl dělá máslo z čerstvé smetany, která pomocí zvláštních kvasinek, které tehda maminka neznala, se srazí ještě téhož dne a může se stlouci za den. Naše máslo sice nebylo kvality tzv. čajové, ale bylo sladké, dobré, a když se chovalo pod vodou, vydrželo i týden dobré a nezžluklo.

 Výroba domácích sýrů tehdy nebyla ještě známá.  Jen domácí homolky, dnes se jim říká olomoucké syrečky, se vyráběly. Naše maminka uměla udělat zvláštní pochoutku z uhnilého tvarohu. Když byl tvaroh ve stavu zaklihlosti, přidala do něj rozkrájené homolky, omývané v pivu, okmínovala a nechala na míse doklihnout. Takto uhnilý tvaroh s homolkami měl zvláštní štíplavou chuť, dobře osolené, zakmínovaný a udržovaný ve sklepě v chladnu vydržel déle než obyčejný paďák, který rychle seřídnul a byl považován za zvlášť dobrou pomazánku na chleba s máslem.

 Sýr romadůr nebo tzv. pivní sýr jsme již v té době také znali, posílal jej občas strýc Fuks z Kardašovy Řečice, kde byl správcem panského dvora a de jej vyráběli průmyslově. Ten občas poslal otci zásilku sýra v cihlách, které pak otec obyčejně večeřel ke chlebu s máslem při pivu v hospodě u Rybínů, což byla vlastně otcova hospoda p. Rybínovi pronajatá.

 Míchaný tvaroh na chleba se nejvíce konsumoval v létě, kdy se nosily krajíce chleba na přesnídávku a svačinu dělníkům na pole. To obyčejně maminka rozkrájela bochník na velké krajíce, do každého udělala dolík vykrojením kousku chleba, tam vložila pořádnou lžíci tvarohu, na vrch dala kolečko másla ukrojené z pomazánky, přiklopila vykrojeným kouskem chleba, naskládala do košíku a v jedné ruce košík, v druhé ruce baňku s vodou, běžel jsem na pole k dělníkům, to jest naší chase nebo bratřím i sjednaným lidem se svačinou.

 Z deníků Stanislava Baše, kronikáře obce Mokré

Menu

Úspěchy obce a knihovny

http://www.obecmokre.cz/kronika/index.php?nid=4986&lid=cs&oid=2546105

Mokré na internetové encyklopedii COJECO

http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&id_desc=141965&s_lang=2&title=Mokr%E9

Mokré na WIKIPEDII

http://cs.wikipedia.org/wiki/Mokr%C3%A9

Rychnovský deník

Mokré v regionálním deníku

http://rychnovsky.denik.cz/hledani/?dotaz=mokr%C3%A9&server=rychnovsky.denik.cz

Internetový časopis Místní kultura

...a Mokré na Místní kultuře

http://www.mistnikultura.cz/search/node/mokr%C3%A9

Kroniky a kronikáři

Web pro kronikáře

http://kronika.sf.cz

AKRON

Sdružení kronikářů a archivářů

http://akron.webmate.cz/index.php

KRAJANSKÉ LISTY VE SVĚTĚ

AUSTRÁLIE

http://www.cechoaustralan.com/

CHORVATSKO

www.jednota.hr

CANADA

http://17.zpravy.ca/

CzechFolks.comPlus

http://czechfolks.com/

Jak žijí Češi ve světě?

http://www.ceskekoreny.cz/

Český dialog

http://www.cesky-dialog.net/

Asociace nositelů legionářských tradic ANLET

http://www.anlet.cz/

Historický kaleidoskop časopis

http://www.historickykaleidoskop.cz/

Národní kronika

Národní kronika logo

Pravidla českého pravopisu

http://www.pravidla.cz/

Zkratky

http://www.zkratky.cz/

Slovník cizích slov

http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/

POZOR!

Příručka pro případ ohrožení

http://www.obecmokre.cz/kronika/index.php?nid=4986&lid=CZ&oid=2179723

http://www.zachranny-kruh.cz/

Fulltextové vyhledávání

Archiv českého webu

Stránky archivovány Národní knihovnou ČR

http://www.webarchiv.cz/Nové stránky starých digitalizovaných kronik obce Mokré - klikněte zde!

http://mokre.nase-kronika.cz/

Emil Musil Daňkovský patron knihovny

Kresba Emil Musil Daňkovský

Překlad stránek

http://translate.google.com/translate?hl=cs&sl=cs&tl=en&u=http%3A%2F%2Fobecmokre.cz%2Fkronika%2F

Kronikářka obce Mokré

Dagmar Honsnejmanová

Obec Mokré
Mokré 12
517 71 České Meziříčí

Tel.: 494 661 303
Mob: 601 339 859

E-mail:
kronika.mokre@seznam.cz

Znak obce Mokré

Znak obce

Vydané knihy k prodeji

Kniha Obec Mokré v dějinách i současnosti 1390 - 2010

Mokré kniha obálka jpg.jpg

Mokerský receptář - titulní strana.jpg

Pohlednice k slavnostnímu odhalení znaků na obecním úřadě a knihovně

Pohlednice Mokré 2012 web.jpg

Pohlednice k výročí 620 let od první zmínky o obci Mokré

Pohlednice 2010

Pohlednice k výročí 120 let knihovny v Mokrém

Pohlednice k výročí 120 let knihovny v Mokrém

Pohlednice k výročí 125 let knihovny v Mokrém

Pohlednice k výročí 125 let knihovny - 2014

Pohlednice k výročí 130 let knihovny v Mokrém

Pohlednice 130 let knihovny 2019 E.M-D.jpg Pohlednice 130 let knihovny 2019 Mokřinka.jpg
aa-010[3].gif

WEB obec Mokré

www.obecmokre.cz

Mokerský zpravodaj

www.obecmokre.cz/zpravodaj2

Knihovna U Mokřinky

www.obecmokre.cz/knihovna

Logo Kroniky

Kronika

Triglav

http://www.obecmokre.cz/kronika/index.php?nid=4986&lid=cs&oid=3839473

Stoletý herbář

Barevná kopie je k zapůjčení v knihovně

http://www.obecmokre.cz/kronika/index.php?nid=4986&lid=cs&oid=672212

NÁVŠTĚVNÍ KNIHA - dotazy, připomínky, náměty nebo třeba jen vzkaz, můžete psát zde panu Emilu Musilu-Daňkovskému, který si vše pečlivě zapíše:

Za všechny příspěvky děkujeme!

http://www.blueboard.cz/kniha_0.php?id=275950&pid=f8e08bh503c8xkm&hid=n5msk3vcr8pikvkfdu6evophpstdjh

Prezentace obce

http://mesta.obce.cz/zsu/vyhledat-9821.htm

Plavba kolem světa

http://www.sailboat-singa.cz/

Starší ankety

Anketa - archiv

Návštěvnost stránek

037565
Ze života obce