Zajímavosti z historie Mokrého a okolí

Bludičky v Mokrém?

Výňatek z Čítanky kraje opočenského, vydané v roce 1937

Západně od Opočna u železniční trati, po silnici asi pět km jest obec Mokré. Okolí jest rovina a dnes se traduje, že tam, kde nyní roste výborné zelí, bývaly dříve rozsáhlé rašelinové bažiny. Vypráví se dokonce, že se tam propadl celý povoz i s koňmi. V době dešťů byla zde nebezpečná i chůze obyvatelstva, neboť jden neprozřetelný krok člověka, dobře neznajícího krajinu, znamenal děsnou smrt ve zrádné bažině. Jednotlivec, nedostalo-li se mu pomoci - utonul. Tehdy měly zde své reje bludičky, ale ty vypudila moderní meliorace, takže na ně zbyly jen vzpomínky starších pamětníků. Od těchto močálů dostala obec své pojmenování Mokré.

BIBLIA SACRA

Bible Bašova rodu z roku 1766

Bible z roku 1766

Navštívenka Anny Bašové

Navštívenka Anna Bašová

Výňatek z knihy Václava Matouše „Ortel podle práva“

Výsadní hrdelní právo města Dobrušky pro všechna města a vesnice bývalého panství opočenského a smiřického v letech 1364 – 1765.

V seznamu všech dochovaných trestníchpřípadů souzených výsadním hrdelním právem města Dobrušky v letech 1564 – 1765 se dochovala tato zmínka o Maruši Holoňové z Mokrého:

1603, listopad 28., Maruše Holoňová z Mokrého, panství Opočno.
Smilstvo a zatajení porodu mrtvého novorozeněte.
Vězněná v Dobrušce, podrobnosti jejího činu však nejsou uvedeny.
Ortel: Milost, propuštěna pod pohrůžkou vymrskání a vypálení tří cejchů na tvář.

MAPPA  GEOGRAPHICA
REGNI  BOHEMIAE

Výřez Müllerovy mapy Čech z roku 1720
(upravený do přibližného měřítka 1 : 200 000)

  Historická mapa  

Plán domu čp. 51 rok 1898

 

Plán domu

 
 

Plán domu

 

Struktura obce v roce 1913

Mokré
Mokrei
Ob. 436, Č.430

Pošta, telegraf, stanice, zdravotnický obvod - Opočno (3 km), fara – Přepychy

Přirážky: obecní 50 % - školní 11 %
Jmění: pozemky
Dluhy: žádné
Obecní zastupitelstvo: starosta Boukal Václav – rolník
Radní: Andrys Jan – rolní, Šimon Jaroslav – rolník
Výbor: Baše Jan – rolník, Dvořák Josef – mlynář, Boukal Václav – rolník, Samek Václav – rolník, Boukal Matěj – chalupník, Jarkovský František – řezník, Virilista Sebera František – zástupce velkostatku
Ustanoveno 12. července 1913
Obecní sluha: Franc František
Obecná škola I.: Musil Emil – řídicí učitel, Vašková Marie – individuální učitelka
Okresní hospodářská záložna v Mokrém:
Předseda: Drahorád Josef – rolník Králova Lhota
Pokladník: Baše Jan – rolník
Účetní – Andrys Jan – rolník
Velkostatek: Dvůr Lhotka – náj. Fiedler a Comp. – Šebera František – správce
Hostince: Baše Jan (náj. Rybín František, a obchod dle § 38) – Šimon Jaroslav (náj. Jarkovský František, i řezník)
Kolář: Brutar Josef
Kovář a podkovář: Matys František
Krejčí: Tyč Václav
Mlynář: Dvořák Josef (náj. Archleb Václav)
Obchod se smíšeným zbožím: Hrubý Rudolf (i střižené zboží, trafika) – Rybín František
Obuvník: Dašek Josef
Pekař: Štěp Jan
Sedlář: Lochman Jan
Výroba kyselého zelí: Boukal Václav
Spolky: Sbor dobrovolných hasičů – Čtenářská hospodářská beseda – Agrární organisace Meliorační společenstvo

Kroje od nejstarších pamětí až na naší dobu !!!

(Pamětní kniha - Václav Kvasnička - strana 29)

Kroje mužské (rozumějí se jen skoro oděvy sváteční)

Košile našich předků byly z domácího plátna s výložkami, kalhoty kožené ze žluté kozlovice, nahoru krátké a dolu jen na kolena, s kapsama po stranách a dost vyšívané, šand u kalhot neměli. Pod koleny byly punčochy a na nohou nízké střevíce s přaskami v létě. V zimě nosili dlouhé čižmi (nahoře ohrnuté boty). Šátky na krku nosili svázané vzadu. Vesty měli dlouhé vlněné s kulatými knoflíky, kabáty se 6 řasami (třásněmi), obyčejně nosili dlouhé vlasy, a na hlavě aksamitovou čepičku a na ni teprve široké vlněné klobouky.

Při svatbě mívali ženichové a mládenci na klobouku přišité dlouhé stužky (pentle) a jezdívali na koních, což se ještě v Polsku udrželo. Při tanci mívali předkové naší kabáty svlečené a klobouky smeknuté. Hudební nástroje na venkově byly: harfy, housle, dudy, cimbály, basy a kolovrátky.

Na začátku 19. století se kroje poněkud změnily.
Začali nositi košile se stojatými límci, rukávy byly pytlaté, košile bavlněné, šátky na krku napřed zavázané, kalhoty nahoru vysoké těsné bez kapec po stranách a nevyšívané, boty ze slabé kůže telecí tak zvané německé, velmi úzké, vesty krátké z černého sukna, kabáty dlouhé z černé látky, řasy u nich malé a šosy až nahoru rozdělené. Vlasy již krátké, okrouhle stříhané a břitvou krk oškrabaný, klobouky černé, úzké a vysoké z vlny s malými střechami, takzvané cilindry. Byl-li ženichem, měl kytku se stužkou za kloboukem. Počali se nositi šandy u kalhot a vesty pod krkem s přaskami. Svobodní mívali místo kabátu krátkou kazajku, později nastaly pláště s dlouhými límci, límec byl bezmála tak dlouhý jako  spodek pláště tak, že se na plášť potřebovalo 10 až 12 loket sukna, později měli také více límců, to ale brzy přestalo.
Brzo se šily kalhoty do bot a nebylo potřeba punčoch, zámožnější dávali si šít kalhoty z manžestru. Brzy nastaly kazajky se šňůrami, které stály obyčejně více než třikrát tolik. Pak nastaly takzvané uherské boty, které však u nás brzy pominuly. A po nich nastaly takzvané pérka a poloboty (halbstiefel) . později se začali šíti kalhoty dlouhé na boty, zámožnější soukenné a chudší štruksové a volné, vesty dlouhé, kabáty krátké, klobouky malé, kulaté s příslušnou střechou. Od rok 1848 kde národ český nižší třídy roboty a jiných porob sproštěn jest, drží se kroje poněkud městského a také pohodlného a slušného.

Kroje ženské

Kroj ženskýMnoho práce by stálo kdybychom dopodrobna kroje ženské vypsati chtěli, proto spokojíme se jen s nejdůležitějšími.

Jak se v paměti udrželo, nosívaly ženské za dávných časů košile s výložkami pod krkem (o korálích nebylo tenkráte ani zmínky, teprv roku 1825 a to jen po řídku), rukávy u košil jen po lokte, přes ramena měly takzvané životky s páskami a na předu zašněrované, na bokách měly šorčíky na způsob ledvinek, které byly proto, aby se na nich sukně držely, neb tenkráte neměly šand u sukní, sukně mívaly takzvané mezulánky s četnými řasami a nebo hladké zástěry měly široké vzadu, k sobě dosahující. Nosily kabátky v létě, v zimě kožichy s velkými řasami vzadu (říkalo se jim kožichy s čimbalem). Na hlavách panny mívaly uvázané šátky jak říkáme na ocásek, ženy pak na placku. Plachetky mívaly po většině bílé rozličnými květy vyšívané. Nevěsty tančívaly v trepkách, hlavu jim krášlily stužky.
Brzo však mezulánky vycházely z módy a ustoupili sukním z jiné látky.

Asi roku 1828 nastaly vycpané kančky takzvané rule na sukních kolem dokola nositi. Brzo nosily kartounky s kanýrky a řasami a sukničkami, s tím začaly také místo živůtku šněrovačky s rozličnými pásky vpředu, místo kabátku nosily takzvané špenzle zapaté až po krk a nadutýma rukávama, šorčíky přestaly, za to nastaly šandy, zástěry se pomalu oužily a rozličným okružím zdobily. Bílé plachetky vycházely z módy a za to nastaly šalupy, šerkasky, tybetky a jiné. Šátky na krk byly také hedbávné a tak dlouhé u nich konce, že pod páskem šněrovačky díl zástěry zakrývaly. Pak nastaly dlouhé šaty s utlými rukávy je po lokte, šněrovačky pomalu mizely (jen bílé vespod se ještě zachovaly). K paušům se dělaly pomalu připínací rukávky.

Až po tuto dobu měly ženské od starých dob na nohách bílé punčochy a nízké střevíce. Brzo nastaly dlouhé šaty s celýma rukávama, střevíce vysoké a na noze i punčochy černé, v tomto čase povstaly též vatýrky a brzy nato ocelové obruče v spodních sukních a grinolíny. Na místo šátku na krku nosily límce, šmizetky a jiné ozdobné věci. Grinolíny počaly již roku 1866 mizeti.

Mimo tyto jmenované oděvy byly ještě mnohé jiné, které vypsati pro velké množství nemožným jest.

Kroj ženský Kroj ženský Kroj ženský Kroj ženský

Účtenka smíšené prodejny Mokré čp. 10

Jak je z kroniky známo, v obci Mokré žili vždy kulturně vzdělaní lidé. To dokazuje i účtenka z místního obchodu, kde se prodávaly i knihy. Účtenka je za knihu Jacka Londona Bílý tesák a stála neuvěřitelných 11,60 Kč.

Účtenka smíšený obchod čp. 10

Ukázky výučních listů obyvatelů Mokrého

Vyuční list Vyuční list Vyuční list
Vyuční list

Kočárky našich maminek

Kočárek 1 Kočárek 2 Kočárek 3
Kočárek 4 Kočárek 5 Kočárek 6
Kočárek 7 Kočárek 8 Kočárek 9

Správní rozdělení okresu Rychnov nad Kněžnou

Okres Rychnov nad Kněžnou leží v severovýchodní části Královéhradeckého kraje. V severní části sousedí s okresem Náchod, v západní s okresy Hradec Králové a Pardubice a v jižní s okresem Ústí nad Orlicí. Na severovýchodě v délce 50 km hraničí s Polskou republikou.

 

Rozloha okresu:

998 km2

z toho pohraniční oblast

470 km2

z celkové plochy:                                                                                            zemědělská půda

545 km2

lesní půda

371 km2

vodní plocha

11 km2

zastavěná plocha

18 km2

ostatní plochy

53 km2

 

První sčítání obyvatelstva v roce 1869 uvádí počet 102 175 trvale bydlících obyvatel v  okrese. Přehled vývoje počtu obyvatelstva je pro srovnání v následující tabulce:

rok  1869

102 175

rok  1900

104 611

rok  1930

96 276

rok  1950

75 042

rok  1961

77 887

rok  1970

77 395

rok  1980

80 044

rok  1991

78 756

rok  2001

78 995

Z tohoto přehledu vývoje počtu obyvatel je patrné, že počet obyvatel se v posledních letech pohybuje okolo hodnoty 79 000.

Ekonomické a sociální podmínky,které jsou dány současným stavem v určité míře ovlivňují nepříznivý populační vývoj. Jejich vliv lze zobecnit na možnosti mladých manželství získání bydlení, zaměstnání pro mladé matky s dětmi, finanční podmínky mladých manželství pro život rodiny. K tomu se ovšem řadí i zcela subjektivní vliv většiny mladých žen, které posouvají svůj věk pro narození prvního dítěte až ke hranici 30 let. Jako odůvodnění je uváděna ztráta zaměstnání, zastavení profesního růstu a tím i kariéry. Svůj podíl nese i počet uměle přerušených těhotenství, který v okrese představuje téměř jednu třetinu. To znamená, že každé třetí počaté dítě se nenarodí. Ze statistických údajů v roce 1998 bylo na 100 narozených dětí v okrese 52 potratů (kraj - 56, ČR - 59). Pokud se nepodaří zastavit tento trend, bude rychle přibývat starších obyvatel a vzhledem k prodlužování hranice věku dožití, bude složitější realizace dalšího rozvoje území.

Mapka správního rozdělení okresu Rychnov nad Kněžnou:

 

Správní rozdělení okresu

z leva: světle žlutá - Mokré, růžová - Opočno, tmavě žlutá - Dobruška

Menu

Úspěchy obce a knihovny

http://www.obecmokre.cz/kronika/index.php?nid=4986&lid=cs&oid=2546105

Mokré na internetové encyklopedii COJECO

http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&id_desc=141965&s_lang=2&title=Mokr%E9

Mokré na WIKIPEDII

http://cs.wikipedia.org/wiki/Mokr%C3%A9

Rychnovský deník

Mokré v regionálním deníku

http://rychnovsky.denik.cz/hledani/?dotaz=mokr%C3%A9&server=rychnovsky.denik.cz

Internetový časopis Místní kultura

...a Mokré na Místní kultuře

http://www.mistnikultura.cz/search/node/mokr%C3%A9

Kroniky a kronikáři

Web pro kronikáře

http://kronika.sf.cz

AKRON

Sdružení kronikářů a archivářů

http://akron.webmate.cz/index.php

KRAJANSKÉ LISTY VE SVĚTĚ

AUSTRÁLIE

http://www.cechoaustralan.com/

CHORVATSKO

www.jednota.hr

CANADA

http://17.zpravy.ca/

CzechFolks.comPlus

http://czechfolks.com/

Jak žijí Češi ve světě?

http://www.ceskekoreny.cz/

Český dialog

http://www.cesky-dialog.net/

Asociace nositelů legionářských tradic ANLET

http://www.anlet.cz/

Historický kaleidoskop časopis

http://www.historickykaleidoskop.cz/

Národní kronika

Národní kronika logo

Pravidla českého pravopisu

http://www.pravidla.cz/

Zkratky

http://www.zkratky.cz/

Slovník cizích slov

http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/

POZOR!

Příručka pro případ ohrožení

http://www.obecmokre.cz/kronika/index.php?nid=4986&lid=CZ&oid=2179723

http://www.zachranny-kruh.cz/

Fulltextové vyhledávání

Archiv českého webu

Stránky archivovány Národní knihovnou ČR

http://www.webarchiv.cz/Nové stránky starých digitalizovaných kronik obce Mokré - klikněte zde!

http://mokre.nase-kronika.cz/

Emil Musil Daňkovský patron knihovny

Kresba Emil Musil Daňkovský

Překlad stránek

http://translate.google.com/translate?hl=cs&sl=cs&tl=en&u=http%3A%2F%2Fobecmokre.cz%2Fkronika%2F

Kronikářka obce Mokré

Dagmar Honsnejmanová

Obec Mokré
Mokré 12
517 71 České Meziříčí

Tel.: 494 661 303
Mob: 601 339 859

E-mail:
kronika.mokre@seznam.cz

Znak obce Mokré

Znak obce

Vydané knihy k prodeji

Kniha Obec Mokré v dějinách i současnosti 1390 - 2010

Mokré kniha obálka jpg.jpg

Mokerský receptář - titulní strana.jpg

Pohlednice k slavnostnímu odhalení znaků na obecním úřadě a knihovně

Pohlednice Mokré 2012 web.jpg

Pohlednice k výročí 620 let od první zmínky o obci Mokré

Pohlednice 2010

Pohlednice k výročí 120 let knihovny v Mokrém

Pohlednice k výročí 120 let knihovny v Mokrém

Pohlednice k výročí 125 let knihovny v Mokrém

Pohlednice k výročí 125 let knihovny - 2014

Pohlednice k výročí 130 let knihovny v Mokrém

Pohlednice 130 let knihovny 2019 E.M-D.jpg Pohlednice 130 let knihovny 2019 Mokřinka.jpg
aa-010[3].gif

WEB obec Mokré

www.obecmokre.cz

Mokerský zpravodaj

www.obecmokre.cz/zpravodaj2

Knihovna U Mokřinky

www.obecmokre.cz/knihovna

Logo Kroniky

Kronika

Triglav

http://www.obecmokre.cz/kronika/index.php?nid=4986&lid=cs&oid=3839473

Stoletý herbář

Barevná kopie je k zapůjčení v knihovně

http://www.obecmokre.cz/kronika/index.php?nid=4986&lid=cs&oid=672212

NÁVŠTĚVNÍ KNIHA - dotazy, připomínky, náměty nebo třeba jen vzkaz, můžete psát zde panu Emilu Musilu-Daňkovskému, který si vše pečlivě zapíše:

Za všechny příspěvky děkujeme!

http://www.blueboard.cz/kniha_0.php?id=275950&pid=f8e08bh503c8xkm&hid=n5msk3vcr8pikvkfdu6evophpstdjh

Prezentace obce

http://mesta.obce.cz/zsu/vyhledat-9821.htm

Plavba kolem světa

http://www.sailboat-singa.cz/

Starší ankety

Anketa - archiv

Návštěvnost stránek

037631
Ze života obce