Historie myslivosti a rybolovu

HISTORIE  MYSLIVOSTI  V  OBCI  MOKRÉ

Myslivost - honitba v Mokrém

V dobách feudálních patřilo právo myslivosti v katastru obce Mokré majiteli panství Opočenského, knížeti Colloredo-Mannsfeldovi. Z ústního podání pamětníků roboty možno zachytit aspoň zhruba kus této historie.

Přímý dohled nad honitbou u Mokrého měl Colloredo-Mannsfeldský nadlesní v Mochově. Ošetřování a hlídání zvěře v lesích obstarávali dva až tři hajní. Polní revíry projížděl myslivec na koni. Lovná zvěř střežena byla bedlivě a pytláctvo trestáno nemilosrdně tělesnými tresty, vězením, useknutím ruku i smrtí provinilce.

Výsledky tehdejších honů byly dle ústního podání starých pamětníků velkolepé. "Na Mělích" v jednom kruhu uloveno bylo prý až třista zajíců. Obecný lid měl tehdy povinnost nadhaněčů, kdykoliv si panstvo vzpomělo.

Myslivec

Socha v Mochově

Myslivec Mochov

Honební zákon

Jinačí časy zavládly v myslivosti po zrušení roboty. Novým honebním zákonem z r. 1867 ohraničeny byly soukromé honitby velkostatku. Ze zcelených pozemků držby selské a obecní nad 200 jíter výměry, utvořena byla obecní společenstevní honitba. Některé obce pronajímaly své honební okrsky velkostatku, ale honitba Mokerská již od r. 1870 pronajímána byla domácím zájemcům.

Prvním nájemcem honitby obecní byl Jan Kubíček z č. 16. Po dvanácti letech spravoval obecní honitbu Václav Dvořák, rolník a řezník z čp. 14 a pak dědeček Doležalů - jednatel a důvěrník cukrovaru Meziříčského a při tom vedoucí spolkového obchodu, zřízeného při čp. 35. Asi od r. 1892 usnesli se zájemci z rolníků mokerských na společném nájmu. Pak honitbu provozoval honební kroužek v čele s Janem Andrýsem, rolníkem z čp. 17 a zakladetelem Okresní záložny hospodářské se sídlem v Mokrém.

Posvícenské hony

Za jeho vedení dosáhly posvícenské hony v Mokrém nejlepší pověsti, takže ze širokého okolí reklamovány byly pozvánky na Mokerský posvícenský hon a mnozí milovníci myslivosti si vysoce cenili, že se ho mohli zúčastnit. Nebylo to sand jen pro nějaký rekordní odstřel zvěře - vždyť Mokerský hon konal se již v pátek před poslední srpnovou nedělí.

Byl to hlavně způsob a uspořádání této krásné honební polovačky na zajíce, bažanty a koroptvičky. Hosté bavili se nejen dobře během honu, ale v poslední leči bylo vždy postaráno o zábavu všeho druhu. Polední odpočinek "Na Horce" poskytoval po příjemné únavě milé občerstvení zásluhou hostinského. Čekal vždy na kopci pod starou hrušní s čerstvými jaterničkami a uzeninou, lahvovým pivem a zeleným mysliveckým likérem.

Za hodinového odpočinku "Na Horce" přišla k svému i Ústřední matice školská a tělocvičná jednota Sokol. Na vršku staré hrušky byla zřízena tombola se zavěšenými záhadnými balíčky, které si mohl dovedný střelec za poplatek sestřeliti - nebylo to někdy víc, než vycpaný zajíc a i ten lákal mladší stoupence sv. Huberta, aby se za cenu pokusil o sestřelení za přiměřený poplatek, plynoucí do všenárodní instituce.

Po odpočinku pokračovalo se v honu na lukách, dále v "Končinách, v Hačkách a ve Spraších". Od polovačky ve zelnicích se obyčejně upouštělo pro obtížnou dohledávku střelené zvěře v mohutném zelném chřástu - a šlo se do hospody, kde čekal výborný oběd a "Poslední leč" se svými rozmanitým zábavami.

Sousední honitby - lov na hranicích - noční sháňky

Mokerská honitba měla před pozemkovou reformou vyjímečnou polohou svým sousedstvím s honitbou Colloredo-Mannsfeldovskou. Jaký div, že měla tehdy i svůj výjimečný způsob v provozování myslivosti resp. v odstřelu lovné zvěře. Bezprostřední sousedství panského "Hájku" a blízkost bažantnice byla příčinou, že po oklizení polí, všechna zvěř zaječí a bažantí zatáhla se do panského. I nezbylo než chodit na čekání k Hájku, noční sháňky za svitu měsíce na zasněžených polích a hledání zajíců v oranicích po velkém větru, kdy zajíci opouští les. To je sice z hlediska mysliveckého lov nepravodatný, ale byla to jediná možnost dostati zvěř, která po celé jaro a léto vyživovala se na selskému. Tož se onoho času lovilo nepravodatně. Byl to sice zůsob lovu nemyslivecký, ale nikoliv protizákonný.

V létech 1882 - 1919 působil na zdejší škole řídicí učitel E. Musil - Daňkovský, zasloužilý pracovník v myslivecké beletrii, redaktor Lovecké besídky a konečně mysliveckého týdeníku "Lovecký obzor". Jako horlivý stoupenec zeleného cechu a nimrod mokerský, chodil také na noční čekání, na hledání zajíců v oranicích a docela mu to nevadilo, že to byl nepravodatný způsob lovu. Dokonce popsal v "Lovecké besídce" noční sháňku na zajíce za měsíční noci na sněhu.

Sháňka na zajíce za měsíční noci

Vyšlo se teprve o jedenácté za jasné měsíční noci. Tři honci byli posláni po vsi až k železniční trati, odkud zabrali a ne příliš hlučně tlačili zajíce po "Mělích" proti "Hájku" a "Bořinám". Zajíci vyrušeni z pastvy běželi domů - na panské. Hranice revíru selského obsedli nimrodi v nahodilých záštitách s bílými plachetkami na hlavách a ramenou. Toto maskování bylo nutné, aby zajíc nebyl předčasně zrazen. Výsledkem noční sháňky nebyl nikdy valný, protože měsíční světlo je klamné. Po ukonční leči stavili se nimrodi a honci v hospodě, kdy byl výřad a táž operace následovala v druhé leči. Z "Haček" a "Končin" tlačili honci ušáky proti "Mochovu" do "Sprašů". Záštity za vysokou mezi nebo v dolíku voleny byly v jedné čáře panským průhonem na hranici kvůli bezpečnosti. Když měli honci dobrého vůdce, hopkovali zajíci mezi zelnými košťály zvolna a úspěch byl lepší, ačkoliv viditelnost v zelnicích mezi košťály nebyla nikdy taková jako na rovnvé bílé ploše, ozářené vysoko stojícím měsícem. Tyhle idylky trvaly do první světové války.

Konec honů posvícenských

Po provedené pozemkové reformě v roce 1925 prosadila zemská myslivecká jednota novelu starého honebního zákona a řádu odstřelu užitkové zvěře. Doba hájení polní zvěře byla prodloužena o celý měsíc srpen - u bažantů konečně povolen odstřel teprve od 1. října. To byl konec i posvícenských hodů a honů v Mokrém, a tak mokerské posvícení (poslední srpnovou neděli) přišlo o tradičního posvícenského zajíce.

Bažantí hony na Hájku

Bažantí hony na Hájku získávaly postupně větší a větší oblibu v mysliveckých kruzích širokého okolí. Byly pořádány každoročně okolo svátků Všech svatých. Hosté přijížděli z Hradce Králové a z Jaroměřska, byli udiveni a nadšeni krásou honu a množstvím vyhahujících bažantů. Roznášeli s obdivem slávu mokerských honů na bažanty široko - daleko. V průběhu honu i v poslední leči okouzleni volávali s nadšením: "To není nikde k vidění - to je prostě hraběcí hon" a podobně. Výřad vykazoval v letech 1930-1940 až přes sto kusů vyspělýc bažantů. Ostatně ani říjnové polovačky na bažanty na zelnicích nezůstáváali příliš pozadu, pokud se týká výřadu, třebaže byly namáhavější a kladly zvýšený požadavek na trpělivost při dohledávání postřelených kusů v bujném dosud nesklizeném chrástu zelí.

Ztráta honitby

Žel, že řada krásných let pohody a honitby měla svůj žalostný konec. Přikvačila doba okupace. Němci hospodařili se vším po svém způsobu. I honební řád doznal značných změn. Nové vládní nařízení z r. 1941 přizpůsobila naši honitbu neměckým vzorům, zvláště přestupky v myslivosti byly přísně stíhány. Při jednom nepředloženém mysliveckém činu Myslivecký úřad v Hradci Králové tvrdě zasáhl okamžitými sankcemi. Potrestal pachatele vysokou pokutou - odebral nájemci honební lístek a nájem honitby zrušil. Později jsme se dozvěděli příčinu tohoto krutého zákroku. Mokerský revír se líbil Němci Beckovi, který po léta byl centrálním ředitelem velkostatkem v Opočně.

Honitba v prvních letech obnovené republiky

V prvních letech obnovené republiky byl pachtýřem honitby Jan Boukal, obchodník v Mokrém čp. 10. Nový honební zákon vydaný vládou lidově-demokratické Národní Fronty způsobil úplný obrat v dosavadní myslivosti. Kdežto dříve holdovali honebnímu sportu kruhy statkářské a úřednické, nový honební zákon v duchu lidvově demokratickém založený, snažil se vzbudit zájem o myslivost v řadách dělnických a u malorolníků.

Po jednáních v letech 1946 a 1947, na základě žadatelů o parcelaci Vranova a Lhotky, byli to hlavně mokerští drobní zemědělci a bezzemci, po důkladném odstřelu a odchytu bažantů, byla bývalá honitba velkostatku v Mochově rozdělena mezi obce Mokré a České Meziříčí. Hranice obou revírů činí katastrální hranice území obou obcí. Stav bažantů sice značně zdecimovaný zůstal však na poměry obecních společnstevních honiteb velmi slušný. Zůstalo i 12 kusů srnčí zvěře a užitkovou zvěří drobnou jest revír dostatečně osazen, takž mokerská honitba budí do budoucna ty nejlepší naděje....

Myslivost Myslivost Myslivost Myslivost

Honitba dnes

V současné době  je honební společenství Mokré bez vlastní honitby. Ke své činnosti využívá pozemky Kristiny Colloredo-Mansfeldové.

 

RYBOLOV  V  OBCI  MOKRÉ

Rybolov na podlažické strouze

Že by se v Mokrém mohli pěstovat pstruzi, to nikoho nikdy nenapadlo. V Podlažickém potoku, který protéká obcí Mokré byly vždy jen žáby a vodní myši. Až v roce 1938 učinil člen Rybářského spolku v Opočně, mokerský rodák Stanislav Baše, pokus o zarybnění Podlažického potoka. Vysadil tam v místech, kde vyúsťovaly do potoka drenážní trativody z polí a byla tam stálá voda, potěr pstruha obecného a pstruha duhového.

Potěr si vypěstoval ve spolkové líhni v opočenské Pálence a roznosil jeho část po potůčcích kolem Opočna, jako například do náhonu tekoucího od Půlické cihelny k Bezděku, do Dříženského potoka, protékajícího skrz obec Přepychy k Mokrému loukami na Podlažicích. Pokus byl proveden v malém měřítku, protože se nevědělo jak se tam bude pstruhům dařit, nikdo o tom nevěděl, ale během dvou let se ukázalo, že to jsou náramně živné vody, třeba trochu bahnité, ale potravy tam měli pstruzi dost, takže vyrostli za dva roky na 30 dkg mírové kousky, v příznivějších podmínkách, pod různými mostky a pod vodním kolem v Mokrém u mlýna až na půl kg. Z počátku o tom nikdo nevěděl, až když ryby dorostly, rozšířily se po celé délce povodí od Dřížen, přes přepyšské rybníky, mokerské rybníky a mokerskou Bezednici až do Jalového potoka vlévajícího se pod Hájkem u Mokrého a Městce do řeky Dědiny. Pak nastalá zájem o rybolov i se strany těch, kteří se o pěstování pstruhu nestarali.

V roce 1940 byl rybolov u Mokrého bez vědomí jeho zakladatele, který byl ten čas už ve vězení gestapa, propachtován továrníku Vitouškovi z Třebechovic za Kčs 50,- poplatku do chudinské kasy obce, starostou, který vůbec nevěděl, že tam ryby jsou. Po roce 1945 vrátil se k rybolovu jeho zakladatel, obnovil péči o výssadbu pstruhů, když se bylo ukázalo v minulých letech jak úživná je to voda pro pstruhy, mokerské povodí stalo se součástí rayonu Rybářského spolku v Opočně, pstruhům se dařilo výborně, ryb bylo mnoho, voda se stala živou, sportovní zážitek z rybolovu na udici byl nezapomenutelný pro mnoho rybářů z opočenského spolku i mokerských kluků, kteří si také přišli na své.

Rybolov se udržel asi po deset roků, když zanikla pstruhová líheň v opočenské pálence, udrželi se pstruzi ještě několik let po té, až zřizování vodovodu napájeného z Dříženského údolí odčerpalo stálý přítok vody a drenážní přítoky už nestačily udržet stálou vodu v nejsušším létě.

Tak skončilo dobrodružné rybaření v Mokrém a z Podlažického potůčku a mokerské strouhy se opět stala mrtvá a nečistá stoka, která dnes obci krásy nepřidává.

 

Poznámka: V současné době je hotová rekonstrukce Podlažického potoka Zemědělskou vodohospodářskou správou Rychnov nad Kněžnou, která je správcem tohoto toku.

 

 

Menu

Úspěchy obce a knihovny

http://www.obecmokre.cz/kronika/index.php?nid=4986&lid=cs&oid=2546105

Mokré na internetové encyklopedii COJECO

http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&id_desc=141965&s_lang=2&title=Mokr%E9

Mokré na WIKIPEDII

http://cs.wikipedia.org/wiki/Mokr%C3%A9

Rychnovský deník

Mokré v regionálním deníku

http://rychnovsky.denik.cz/hledani/?dotaz=mokr%C3%A9&server=rychnovsky.denik.cz

Internetový časopis Místní kultura

...a Mokré na Místní kultuře

http://www.mistnikultura.cz/search/node/mokr%C3%A9

Kroniky a kronikáři

Web pro kronikáře

http://kronika.sf.cz

AKRON

Sdružení kronikářů a archivářů

http://akron.webmate.cz/index.php

KRAJANSKÉ LISTY VE SVĚTĚ

AUSTRÁLIE

http://www.cechoaustralan.com/

CHORVATSKO

www.jednota.hr

CANADA

http://17.zpravy.ca/

CzechFolks.comPlus

http://czechfolks.com/

Jak žijí Češi ve světě?

http://www.ceskekoreny.cz/

Český dialog

http://www.cesky-dialog.net/

Asociace nositelů legionářských tradic ANLET

http://www.anlet.cz/

Historický kaleidoskop časopis

http://www.historickykaleidoskop.cz/

Národní kronika

Národní kronika logo

Pravidla českého pravopisu

http://www.pravidla.cz/

Zkratky

http://www.zkratky.cz/

Slovník cizích slov

http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/

POZOR!

Příručka pro případ ohrožení

http://www.obecmokre.cz/kronika/index.php?nid=4986&lid=CZ&oid=2179723

http://www.zachranny-kruh.cz/

Fulltextové vyhledávání

Archiv českého webu

Stránky archivovány Národní knihovnou ČR

http://www.webarchiv.cz/Nové stránky starých digitalizovaných kronik obce Mokré - klikněte zde!

http://mokre.nase-kronika.cz/

Emil Musil Daňkovský patron knihovny

Kresba Emil Musil Daňkovský

Překlad stránek

http://translate.google.com/translate?hl=cs&sl=cs&tl=en&u=http%3A%2F%2Fobecmokre.cz%2Fkronika%2F

Kronikářka obce Mokré

Dagmar Honsnejmanová

Obec Mokré
Mokré 12
517 71 České Meziříčí

Tel.: 494 661 303
Mob: 601 339 859

E-mail:
kronika.mokre@seznam.cz

Znak obce Mokré

Znak obce

Vydané knihy k prodeji

Kniha Obec Mokré v dějinách i současnosti 1390 - 2010

Mokré kniha obálka jpg.jpg

Mokerský receptář - titulní strana.jpg

Pohlednice k slavnostnímu odhalení znaků na obecním úřadě a knihovně

Pohlednice Mokré 2012 web.jpg

Pohlednice k výročí 620 let od první zmínky o obci Mokré

Pohlednice 2010

Pohlednice k výročí 120 let knihovny v Mokrém

Pohlednice k výročí 120 let knihovny v Mokrém

Pohlednice k výročí 125 let knihovny v Mokrém

Pohlednice k výročí 125 let knihovny - 2014

Pohlednice k výročí 130 let knihovny v Mokrém

Pohlednice 130 let knihovny 2019 E.M-D.jpg Pohlednice 130 let knihovny 2019 Mokřinka.jpg
aa-010[3].gif

WEB obec Mokré

www.obecmokre.cz

Mokerský zpravodaj

www.obecmokre.cz/zpravodaj2

Knihovna U Mokřinky

www.obecmokre.cz/knihovna

Logo Kroniky

Kronika

Triglav

http://www.obecmokre.cz/kronika/index.php?nid=4986&lid=cs&oid=3839473

Stoletý herbář

Barevná kopie je k zapůjčení v knihovně

http://www.obecmokre.cz/kronika/index.php?nid=4986&lid=cs&oid=672212

NÁVŠTĚVNÍ KNIHA - dotazy, připomínky, náměty nebo třeba jen vzkaz, můžete psát zde panu Emilu Musilu-Daňkovskému, který si vše pečlivě zapíše:

Za všechny příspěvky děkujeme!

http://www.blueboard.cz/kniha_0.php?id=275950&pid=f8e08bh503c8xkm&hid=n5msk3vcr8pikvkfdu6evophpstdjh

Prezentace obce

http://mesta.obce.cz/zsu/vyhledat-9821.htm

Plavba kolem světa

http://www.sailboat-singa.cz/

Starší ankety

Anketa - archiv

Návštěvnost stránek

037309
Ze života obce